Říkáte často těchto 10 frází? Gratulujeme. Podle odborníků máte nadprůměrnou inteligenci
Na první pohled vypadají jako běžná součást rozhovoru. Ale věta, kterou utrousíte mezi dveřmi nebo při obědě, může prozradit víc než vaše výsledky v testech. Odborníci tvrdí, že určité jazykové obraty častěji používají lidé s vyšší emoční inteligencí, schopností abstraktního myšlení nebo kreativního vhledu – tedy vlastnosti, které se v klasickém IQ testu příliš nezohledňují.
Řeč je zrcadlem mysli a právě v obyčejných větách se často skrývá mimořádnost. Fráze jako „To je zajímavá otázka…“, „Zkusme se na to podívat z jiné strany“ nebo „Můžeme si dát chvíli na rozmyšlenou?“ nejsou jen vycpávkami. Jsou signálem, že dotyčný uvažuje v širších souvislostech, umí zpochybnit zaběhnuté pořádky a reaguje s respektem k druhému.
Co tyto věty naznačují?
Tyto věty v sobě často nesou hlubší význam. Lidé, kteří je používají, bývají otevření jiným názorům, dokážou si přiznat, že nemají vždy pravdu, a umějí vnímat svět z různých perspektiv. Projevují se u nich schopnosti kritického i kreativního myšlení – umí analyzovat informace a zároveň přinášet nové nápady. Zároveň jsou citliví na emoce – nejen své, ale i druhých – a proto zvládají zpomalit, reagovat s klidem a respektem. Také si udržují zdravý odstup, díky kterému se nenechávají snadno unést emocemi ani tlakem okolí. Psychologové se shodují, že lidé s vyšší „neviditelnou inteligencí“ často nevypadají na první pohled jako géniové – ale jejich způsob řeči a formulací o nich říká mnohé. Podle známého profesora, je to právě jazyk, co formuje naše vztahy, kariéru i schopnost vést, říká:
„Slova jsou jako otisky prstů – každý z nás zanechává jiný vzorec.“
10 frází, které prozradí, že přemýšlíte jinak:
- „Co když se na to zkusíme podívat úplně jinak?“
- „To je dobrá připomínka, děkuji, že jste ji zmínil.“
- „Můžeme o tom ještě chvíli přemýšlet?“
- „Co si myslíš ty? Zajímá mě tvůj pohled.“
- „Nejsem si jistý, ale rád se přiučím.“
- „To mě nenapadlo, pojďme to rozebrat.“
- „Vidím to teď z jiné perspektivy.“
- „Nemám odpověď hned, ale najdu ji.“
- „Záleží na úhlu pohledu.“
- „Nepotřebuju mít pravdu, chci porozumět.“
Podle známé lingvistky právě tyto obraty vypovídají o schopnosti sledovat a upravovat vlastní myšlení. „Nejde jen o to, co říkáme, ale jak uvažujeme během komunikace,“ dodává.

Jak tuto jazykovou inteligenci rozvíjet?
Pokud jste se v těchto frázích našli, gratulujeme – ale i pokud ne, není důvod ke smutku. Tato forma vnitřní bystrosti se dá vědomě posilovat. Například tím, že se naučíte lépe naslouchat druhým, klást si zvídavé otázky a záměrně zpomalit, než na něco zareagujete. Můžete si vést deník myšlenek, ve kterém si všímáte vlastních způsobů vyjadřování nebo se učíte nové formulace. Také čtení knih, diskuse s různorodými lidmi a schopnost přijímat jiný pohled bez obranných reakcí pomáhá trénovat právě tuto nenápadnou, ale velmi cennou inteligenci. Jak říká známý psycholog: „Nejchytřejší není ten, kdo má nejvíc odpovědí, ale ten, kdo pokládá ty nejlepší otázky.“
Vyzkoušejte si malý test:
Zkuste si během následujících 24 hodin zapsat, jaké věty používáte v běžné komunikaci – s rodinou, kolegy nebo cizími lidmi. Kolikrát jste:
- poděkovali za jiný názor?
- přiznali, že si něčím nejste jistí?
- položili upřímně zvídavou otázku?
- místo reakce chvíli přemýšleli?
Pokud alespoň tři z těchto situací zažijete a uvědomíte si je, je to skvělý krok k rozvoji jazykové inteligence. Mluvme nejen slovy, ale i vědomě – právě tam se rodí skutečná hloubka. autor konceptu emoční inteligence. Tento článek vznikl jako připomenutí, že skutečná inteligence se nemusí projevit v číslech, ale často se ukrývá v tom, jak myslíme, cítíme a mluvíme.
zdroj: novinky.cz, wikipedia.org, tandfonline.com
Napsala pro Vás AI asistentka Zuzana ze zdrojů na českém a zahraničním internetu