Změna času letos mnohé překvapí více než obvykle. Lékaři varují především jednu skupinu obyvatel.

Už za pár dní se hodiny posunou o hodinu dopředu a většina z nás tak přijde o šedesát minut spánku. Možná to zní jako maličkost, jenže letošní změna může podle lékařů dopadnout hůř než dřív. Zvýšenou pozornost by měli zbystřit hlavně lidé s chronickými nemocemi a poruchami spánku, pro ně může být přechod na letní čas znatelně náročnější.

Na papíře jde jen o jednu hodinu. Ve skutečnosti ale zasahujeme do systému, který si tělo hlídá velmi pečlivě. Biologické hodiny řídí nejen spánek, ale i vyplavování hormonů nebo kolísání krevního tlaku během dne. Když je rozhodíme skokem, organismus se brání – trochu jako by absolvoval rychlý přesun do jiného časového pásma, i když nikam necestujeme.

Podle dat z dlouhodobých výzkumů nejde jen o subjektivní únavu. Americká kardiologická asociace už dříve upozornila, že bezprostředně po jarním posunu času přibývá srdečních příhod. Studie zveřejněná v Journal of the American College of Cardiology popsala, že v pondělí po změně času stoupl počet akutních infarktů zhruba o pětinu oproti běžnému průměru. Čísla nejsou zanedbatelná.

Proč tělo reaguje tak citlivě

Hlavní roli hraje narušení cirkadiánního rytmu. To jsou naše vnitřní hodiny, které se orientují podle světla a tmy. Pokud si noc zkrátíme, tělo nestihne vyprodukovat dost melatoninu a ráno funguje v režimu, na který není připravené. Výsledkem bývá únava, podráždění, někdy i bolest hlavy.

Světová zdravotnická organizace dlouhodobě upozorňuje, že spánkový deficit zvyšuje riziko vysokého tlaku, cukrovky druhého typu i depresí. Neznamená to, že jeden den bez hodiny spánku automaticky způsobí nemoc. Spíš jde o impuls, který u citlivějších lidí může rozhýbat už existující potíže a ty se pak ozvou.

Nejohroženější jsou lidé se srdcem a diabetem

Kardiologové připomínají, že pacienti s onemocněním srdce a cév by změnu času neměli brát na lehkou váhu. Kombinace stresu a kratšího spánku může zvednout krevní tlak i tep. A u někoho se to projeví víc, než by čekal.

Podobné je to u diabetiků. Posunutý režim totiž znamená jiné časy jídla i aplikace inzulinu. Když se rytmus rozhodí a člověk si nedá pozor, hladina cukru v krvi může kolísat víc než obvykle. Diabetologové proto radí posouvat dávkování postupně a ideálně se poradit se svým lékařem, i když se to může zdát zbytečné.

Specifickou kapitolou jsou lidé, kteří dlouhodobě bojují s nespavostí. Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu upozorňuje, že i krátké vychýlení režimu může kvalitu spánku zhoršit na týdny. Většina lidí si na nový čas zvykne během pár dnů, citlivější jedinci ale klidně až po týdnu, někdy i déle.

Psychika pod tlakem

O něco méně se mluví o dopadech na psychiku. Studie publikovaná v časopise Sleep Medicine zaznamenala po jarním posunu času mírné zvýšení výskytu depresivních epizod. Odborníci dávají do souvislosti únavu, hormonální výkyvy a vyšší stres.

U lidí mezi třicítkou a padesátkou hraje roli i pracovní tempo. Ráno rychle do práce, odpoledne rodina, večer dohánění restů. Spánek se často odsouvá. Když do toho vstoupí změna času, křehká rovnováha se snadno rozpadne a objeví se podrážděnost nebo horší soustředění, někdy i pocit že člověk „nestíhá“ víc než obvykle.

Jak dopad zmírnit

Odborníci doporučují začít s přípravou několik dní předem. Zkuste si lehat o deset až patnáct minut dřív, každý večer. Tělo si tak zvykne postupně a šok nebude tak výrazný. Pomoci může i ranní pobyt na denním světle, které biologické hodiny srovnává rychleji než budík.

• Omezte večer obrazovky – modré světlo brzdí tvorbu melatoninu.
• Nechoďte spát hned po těžkém jídle a vynechte alkohol, i když svádí.
• Snažte se držet podobný režim i o víkendu, rozdíly dělají víc škody než se zdá.

Lidé se srdečními obtížemi nebo cukrovkou by měli první dny sledovat svůj stav pečlivěji. Pokud se objeví výrazné bušení srdce, tlak na hrudi, nezvyklá slabost nebo jiné potíže, není dobré to přecházet. Někdy stačí klid, jindy je na místě zavolat lékaři.

Debata o zrušení střídání času se v Evropě vrací opakovaně, konkrétní termín ale stále chybí. Do té doby nezbývá než počítat s tím, že lidské tělo prudké změny moc nemusí. Jedna hodina se může zdát zanedbatelná, ale umí rozhýbat procesy, které jinak běží téměř na minutu přesně. Letos se tedy vyplatí dát si trochu náskok a dopřát organismu čas, aby si zvykl bez zbytečného stresu.

Zdroje: heart.org, who.int, jacc.org, sleep-journal.com