Tento starý skleněný kousek po prarodičích vypadá nenápadně, ale sběratelé za něj občas zaplatí víc než za novější telefon.

Na první pohled jen obyčejná váza ze sekretáře po babičce, možná sada skleniček, které se vytahovaly jen na Vánoce. Jenže právě takový předmět může mít dnes cenu, která překvapí i otrlé obchodníky.

Ještě před pár lety končilo podobné sklo bez větší lítosti ve sběrných dvorech. Dnes? Aukční portály hlásí přetahovanou zájemců a specializované burzy praskají ve švech. Československé sklo z minulého století si totiž vydobylo jméno i za hranicemi a někteří jeho autoři patří mezi respektované designéry.

Podle aukční síně Dorotheum roste poptávka hlavně po autorském skle ze 60. a 70. let. Plastické vázy, hutní objekty nebo experimenty ze Žďáru nad Sázavou či Nového Boru se dnes prodávají za částky, které klidně překonají cenu běžné elektroniky. A někdy i víc.

Které kousky mají skutečnou hodnotu

Samozřejmě, ne každá sklenička z kredence je malý poklad. Rozhoduje autor, technika i stav konkrétního kusu. Sběratelé si všímají detailů, které laik snadno přehlédne.

Velkou roli hraje takzvané hutní sklo – tedy ručně tvarované přímo u pece. Každý kus je originál, nikdy nevzniknou dva úplně stejné. A právě tahle neopakovatelnost žene ceny nahoru.

Mimořádně ceněné jsou práce Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Jejich plastiky najdete i v zahraničních muzeích, například v newyorském Metropolitním muzeu umění. Ale pozor, vysoké částky se netýkají jen „velkých jmen“. I méně nápadná váza ze sklárny Škrdlovice může stát vyšší tisíce, někdy i statisíce korun – pokud je zachovalá a má dohledatelný původ.

Proč ceny rostou právě teď

Důvodů je víc a nejde jen o náhodu. Odborníci mluví o kombinaci nostalgie a investičního zájmu. Lidé kolem čtyřicítky a padesátky znovu objevují věci, které mívali doma jejich rodiče. A najednou jim dávají jinou hodnotu než dřív.

Podle Asociace starožitníků České republiky zájem o poválečný design roste už několik let. Ne skokově, spíš pozvolna, ale vytrvale. Kvalitní design zkrátka nestárne tak rychle, jak by se mohlo zdát.

Své dělá i zahraničí. Československé sklo se vyváželo do západní Evropy i do USA, a dnes se ty samé modely objevují na aukcích v Londýně nebo New Yorku. Pokud se podaří doložit autora a původ, cena se může vyšplhat hodně vysoko. Někdy až překvapivě.

Další faktor je prostý: omezené množství. Řada skláren po roce 1989 zanikla, jiné změnily výrobu. Konkrétní design už se znovu vyrábět nebude. A sběratelé dobře vědí, že co je vzácné, bývá drahé. I když to na první pohled tak nevypadá.

Jak poznat, že máte doma cenný kousek

Začněte u signatury. Někteří autoři své práce podepisovali nebo značili číslem návrhu. Někdy pomůže i původní papírová etiketa sklárny, i když bývá už lehce odřená nebo zažloutlá.

Když nic nenajdete, zkuste porovnat tvar a barvu s katalogy či databázemi muzeí skla. Internet dnes nabízí víc možností než dřív, ale chce to trpělivost. A trochu štěstí.

Odborníci zároveň varují: staré sklo nečistěte agresivní chemií. Leštění „do lesku“ může napáchat víc škody než užitku. I drobná vada cenu snižuje, neodborný zásah ji ale může srazit úplně. To už se napravuje těžko.

Pokud si nejste jistí, vyplatí se obrátit na aukční síň nebo znalce zaměřeného na užité umění. Odhad ceny bývá přesnější, než když člověk spoléhá jen na diskusní fóra. A někdy odhalí i to, co by vás samotné nenapadlo.

Když obyčejná váza změní rodinný rozpočet

Na českých aukčních portálech se v posledních letech objevilo několik případů, kdy se lisovaná mísa ze šedesátých let prodala za víc než 20 tisíc korun. U unikátních autorských plastik nejsou výjimkou ani násobně vyšší částky. To už je suma, za kterou pořídíte špičkový mobil nebo třeba víkendový pobyt pro celou rodinu. Možná i dva.

To ale neznamená, že každý kus starého skla automaticky znamená výhru v loterii. Trh reaguje na kvalitu i aktuální poptávku, někdy dost citlivě. Vyplatí se sledovat výsledky aukcí a prodej zbytečně neuspěchat.

Staré barevné sklo po prarodičích tak nemusí být jen sentimentální připomínkou minulosti. Český sklářský design patří k tomu nejlepšímu, co tu ve 20. století vzniklo, i když si to často neuvědomujeme. A občas stačí jeden nenápadný kousek ze zaprášené vitríny, aby ukázal, že skutečná hodnota se někdy skrývá tam, kde by ji čekal málokdo.

Zdroje: dorotheum.com, asocistarozitniku.cz, metmuseum.org, moravska-galerie.cz