Nejhorší müsli na trhu: Vypadá jako zdravá snídaně, ale má více palmového oleje než ovesných vloček.

Na krabici sliby o lehkém a zdravém ránu, v realitě ale často směs cukru a tuku. Některá müsli z českých obchodů mají víc palmového oleje a sladidel než samotných vloček. O ideální snídani tak může být řeč jen těžko.

Stačí projít oddělení cereálií. Fitness, aktivní den, vitalita – nápisy křičí ze všech stran. Jenže když člověk otočí balení a chvíli čte drobný text na zadní straně, nadšení rychle opadne. Místo obilovin často dominuje cukr, různé sirupy a tuky.

Rozptyl mezi značkami je přitom překvapivý. Některé směsi mají přes 70 % ovesných vloček, jiné sotva třetinu. Zbytek doplňuje cukr, glukózové sirupy a tuk – velmi často palmový olej, který zajistí křupavé hrudky a výraznější chuť. Jenže výživová hodnota tím zrovna neroste.

Co napoví složení na obalu

Pravidlo je jednoduché: suroviny jsou uvedeny podle množství, od největšího po nejmenší. Pokud tedy seznam začíná cukrem nebo tukem, něco není v pořádku. O dietní potravinu půjde stěží, i když obal tvrdí opak.

U zapékaných variant není výjimkou více než 25 gramů cukru na 100 gramů výrobku. V přepočtu to znamená asi pět kostek cukru v jedné porci – a to už je spíš dezert než snídaně. Čísla někdy vypadají nevinně, ale stačí si je převést do běžné podoby.

Podobné je to s tukem. Hodnoty kolem 15 až 20 gramů na 100 gramů nejsou nijak ojedinělé. Významná část pochází z palmového oleje, který obsahuje hodně nasycených mastných kyselin. A ty, jak upozorňuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin, při nadměrné konzumaci zvyšují riziko srdečně‑cévních onemocnění.

Proč výrobci používají právě palmový olej

Důvod je prostý. Je levný, dlouho vydrží a drží tvar zapékaných kousků pohromadě. Z technologického hlediska ideální surovina. Z pohledu výživy už to tak slavné není.

Nasycené mastné kyseliny z palmového oleje zvyšují hladinu LDL cholesterolu, tedy toho „špatného“. Ten se podílí na ukládání tukových plátů do cév a postupném zužování jejich průsvitu. Nejde o strašení, spíš o připomenutí souvislostí, na které se u regálu snadno zapomene.

Výživová specialistka z Fóra zdravé výživy opakovaně říká, že právě snídaňové cereálie bývají nenápadným zdrojem cukru i tuku. Data Státního zdravotního ústavu navíc ukazují, že Češi přijímají víc nasycených tuků, než doporučuje WHO. Ta přitom radí držet jejich podíl pod 10 % celkového denního energetického příjmu – což se ne vždy daří.

Kapitolou samou pro sebe je marketing. Označení jako „fitness“ nebo „aktivní“ nemá jasně danou definici. Na obalu může být sportující postava, ale obsah se blíží spíš sušenkám. Spotřebitel pak snadno podlehne dojmu, že kupuje něco zdravého. A ono to tak úplně není.

Jak vybrat lepší variantu

Zní to banálně, ale opravdu pomůže číst složení. Na prvním místě by měly být ovesné vločky nebo jiná celozrnná obilovina. Cukr by se měl objevit až dál v seznamu, a v co nejmenším množství. Čím kratší složení, tím většinou lépe – i když výjimky existují.

Sledujte také obsah vlákniny. Kvalitnější směsi mívají kolem 8 až 10 gramů na 100 gramů. Vláknina zasytí a podpoří trávení, což se ráno hodí víc než rychlý příval cukru.

Pozor na velikost porce. Výrobci často uvádějí hodnoty pro 40 gramů, tedy malou misku. Jenže málokdo u ní zůstane. Když si nasypete dvojnásobek, energetická hodnota vyskočí a snídaně se rázem vyrovná solidnímu obědu, někdy i víc.

Jednoduchým řešením může být domácí směs. Obyčejné vločky, hrst ořechů, pár semínek a sušené ovoce bez přidaného cukru. Máte přehled o tom, co jíte a kolik toho je. A většinou to vyjde i levněji, což se dnes počítá.

Müsli jako takové není problém. Potíž nastává ve chvíli, kdy se z něj stane sladká pochoutka maskovaná jako zdravá snídaně. Stačí pár minut navíc při nákupu, možná trochu trpělivosti. Srdce i pas to ocení, i když hned to vidět nebude.

Zdroje: efsa.europa.eu, szu.cz, who.int, forumzdravezivy.cz