Lékaři varují, že běžné koření nemusí být pro každého prospěšné; klíčové je množství a individuální zdravotní stav.

Kurkumě, skořici nebo chilli se dlouhodobě přisuzují téměř zázračné účinky. Lékaři ale upozorňují, že ani běžné koření není univerzálně bezpečné. Záleží na dávce, kombinaci s léky i konkrétním zdravotním stavu. To, co jednomu prospívá, může druhému přitížit.

Podle dat Státního zdravotního ústavu roste v Česku zájem o funkční potraviny a doplňky stravy s obsahem bylin a koření. Lidé si je přidávají do jídel i nápojů v domnění, že posílí imunitu nebo sníží zánět. Jenže aktivní látky, které dávají koření chuť a vůni, mají zároveň biologické účinky na organismus.

Typickým příkladem je skořice. Obsahuje látku zvanou kumarin. Ve vyšších dávkách může zatěžovat játra. Evropský úřad pro bezpečnost potravin uvádí, že dlouhodobý příjem kumarinu by neměl překročit 0,1 miligramu na kilogram tělesné hmotnosti denně. U citlivějších lidí se může problém objevit i při nižších dávkách.

Koření a léky. Riziko, o kterém se málo mluví

Mnoho lidí si neuvědomuje, že některé druhy koření ovlivňují účinek léků. Například zázvor a česnek mohou zesilovat účinek léků na ředění krve. To zvyšuje riziko krvácení. U zdravého člověka se nic nestane, ale pacient po operaci nebo člověk s poruchou srážlivosti může mít komplikace.

Podobně kurkuma, která obsahuje účinnou látku kurkumin, působí protizánětlivě.

Studie publikované v odborných časopisech, například v databázi National Institutes of Health potvrzují její vliv na zánětlivé procesy. Zároveň ale upozorňují, že ve vyšších dávkách může dráždit žaludek a ovlivnit metabolismus některých léků v játrech.

Citlivý žaludek a vysoký tlak vyžadují opatrnost

Pálivé koření, hlavně chilli s obsahem kapsaicinu, podporuje prokrvení a krátkodobě může zvýšit krevní tlak. U zdravých lidí jde většinou jen o přechodnou reakci. U pacientů s neléčenou hypertenzí se ale při časté konzumaci velmi ostrých jídel mohou potíže zhoršovat.

Gastroenterologové zároveň připomínají, že výrazně kořeněná a ostrá jídla zhoršují příznaky refluxu. Jde o stav, kdy se žaludeční kyseliny vracejí zpět do jícnu a objevuje se pálení žáhy nebo tlak za hrudní kostí. Podle doporučení České gastroenterologické společnosti patří silně kořeněná jídla mezi rizikové potraviny.

Specifickou kapitolou je skořice cassia, běžně prodávaná v supermarketech. Oproti cejlonské variantě obsahuje více kumarinu. Občas v koláči problém nepředstavuje, ale pokud si někdo dává lžičku skořice denně do kaše kvůli snížení cukru v krvi, při dlouhodobé konzumaci si může zadělat na potíže s játry.

Méně je někdy více. Rozhoduje dávka i forma

Rozdíl je i v tom, jestli jde o koření přidané do jídla nebo o koncentrovaný doplněk stravy.

Kapsle a různé extrakty mívají totiž několikanásobně vyšší obsah účinných látek než běžná porce v polévce nebo omáčce. A právě tady bývá kámen úrazu. Světová zdravotnická organizace opakovaně upozorňuje, že to, že je něco přírodního ještě neznamená že je to bez rizika.

Lékaři proto radí spíš zdrženlivost. Kdo bere léky na tlak, cukrovku či na ředění krve, měl by pravidelné a vyšší dávky bylin nebo koření probrat se svým lékařem, i když jde „jen“ o potravinu. Opatrnost je na místě také u lidí s chronickým onemocněním jater, žaludku nebo střev.

Vyplatí se sledovat i vlastní tělo. Opakované pálení žáhy, bolesti břicha či nezvyklé krvácení není drobnost kterou stačí přejít. Někdy si za obtíže můžeme sami právě tím, že to s kořením přeženeme.

Koření do kuchyně patří a při střídmém používání může být přínosem. Jakmile se z něj ale stane každodenní „léčba“ bez kontroly, může nadělat víc škody než užitku. Střídat druhy, hlídat množství a nespoléhat na zázraky – to je asi rozumnější cesta. Tělo si většinou řekne samo, jen je potřeba ho poslouchat.

Zdroje: who.int, efsa.europa.eu, nih.gov, szu.cz