Na konci března se může počasí dramaticky proměnit. Meteorologové varují před nezvyklou kombinací jevů.
Závěr března tentokrát nemusí připomínat klidné jarní dny, na které jsme zvyklí. Podle meteorologů se rýsuje situace, kdy se nad střední Evropou potkají rozdílné vzduchové hmoty – teplá od jihu a chladná od severu. Výsledkem může být rychlé ochlazení, silnější vítr i vydatnější déšť.
Český hydrometeorologický ústav v posledních dnech sleduje hlavně vývoj tlakových útvarů nad severním Atlantikem a oblastí Skandinávie. Právě jejich posun rozhodne, jestli se k nám otevře cesta pro arktický vzduch, nebo zda zůstane nad Českem spíš teplejší proudění. Někdy přitom stačí relativně malá změna polohy a všechno je jinak.
Výpočetní modely, které pracují s daty z družic i pozemních stanic, zatím ukazují víc možností. V jednom scénáři se teploty během pár dnů propadnou klidně o deset stupňů, v jiném zůstane jen u přeháněk a větru. Shoda panuje hlavně v tom, že rozdíly mezi jednotlivými dny mohou být nezvykle výrazné.
Střet teplého a studeného vzduchu může přinést extrémy
Pokud k nám skutečně pronikne chlad od severu, denní maxima půjdou dolů poměrně rychle. Takové výkyvy nejsou na přelomu března a dubna ničím výjimečným, letos ale přichází po nadprůměrně teplé zimě. A právě to může působit výrazněji, než by odpovídalo samotným číslům na teploměru.
Kontrast dvou rozdílných vzduchových hmot obvykle znamená i tvorbu srážkových pásem. Může pršet, objeví se přeháňky, ve vyšších polohách nelze vyloučit ani sněžení. Situace se přitom může měnit během několika hodin.
Meteorologové sledují také dění ve vyšších vrstvách atmosféry. Proudění zhruba v pěti kilometrech nad zemí napoví, jestli se vytvoří tlaková níže, která by počasí ještě víc rozkolísala. Když zesílí vítr ve výšce, často to pocítíme i dole – nárazy pak bývají nepříjemné a někdy i škodlivé.
Evropská služba Copernicus už delší dobu upozorňuje, že v oteplující se atmosféře dochází k častějším výkyvům. Neznamená to, že každý studený vpád je přímým důsledkem klimatické změny, to určitě ne. Spíš jde o to, že systém má víc energie a reaguje prudčeji, někdy až překvapivě.
Riziko pro řidiče i zahrádkáře
Možné ochlazení může potrápit řidiče, kteří už přezuli na letní pneumatiky. Stačí, aby ranní teploty klesly pod nulu a na silnicích se objeví náledí. Policie každý rok řeší zvýšený počet nehod právě při prvních jarních mrazech – lidé už zkrátka s ledem nepočítají.
Starosti mohou mít i zahrádkáři. Vegetace je letos napřed, stromy začaly kvést dřív než bývá obvyklé. Přízemní mráz tak může poškodit meruňky nebo broskvoně, a úroda pak bude slabší. Někdy pomůže jednoduchá ochrana netkanou textilií, ale je potřeba sledovat krátkodobé předpovědi opravdu pečlivě.

Co rozhodne o konečném scénáři
Ve hře je hlavně rozložení tlakové výše nad jihozápadem Evropy a tlakové níže na severu kontinentu. Pokud se oba útvary posunou víc k východu, otevře se cesta chladnějšímu proudění směrem k nám. Když zůstanou západněji, studený vzduch zůstane za hranicemi a počasí bude spíš proměnlivé, s přeháňkami a větrem.
Jistější obrázek ale meteorologové očekávají až několik dnů předem. Dlouhodobé modely naznačí trend, detail však často změní až aktuální vývoj. Pro běžný život z toho plyne jediné – počítat s rychlými změnami a průběžně kontrolovat výstrahy.
Konec března tak může přinést malé jarní drama. Dopoledne slunce, odpoledne déšť a večer studený vítr, klidně během jednoho dne. Možná se vyplatí neschovávat zimní bundy úplně dozadu do skříně a s výměnou pneumatik ještě pár dnů počkat. Kalendář sice hlásí jaro, počasí si ale někdy dělá co chce.
Zdroje: chmi.cz, copernicus.eu, ecmwf.int
Napsala pro Vás AI asistentka Klára ze zdrojů na českém a zahraničním internetu

