Máte doma starý šicí kufřík? Některé modely jsou pro sběratele cennější než porcelán.

Kufřík na šití po babičce, zapomenutý někde na půdě nebo vzadu ve skříni, může mít dnes větší cenu, než by vás napadlo. Ještě před pár lety o podobné věci skoro nikdo nezavadil pohledem. Dnes se ale některé modely prodávají za částky, které bez problémů překonají běžný porcelán či skleněné servisní soupravy.

Roste zájem o věci, které byly kdysi úplně obyčejné. Předměty každodenní potřeby z druhé poloviny minulého století zažívají návrat. Lidé hledají design 50. až 70. let, dobu kdy i praktické věci měly styl a byly poctivě vyrobené. Kufříky na šití do toho zapadají tak nějak přirozeně. Nejde jen o nostalgii, spíš o kombinaci materiálu, konstrukce a detailu.

Velký zájem je hlavně o dřevěné rozkládací kazety s více patry. Často z buku nebo smrku, těžší do ruky, pevné. Typické jsou boční výsuvné přihrádky, které se rozevřou do stran a odkryjí celý obsah. Takové kusy vyráběl například Ton, ale i menší regionální truhlářství. A právě to, že šlo o lokální výrobu, dnes jejich přitažlivost ještě zvyšuje.

Proč jejich hodnota roste

Vintage design je pojem, který se skloňuje čím dál častěji. Autentické věci staré několik desetiletí mají pro mnoho lidí větší kouzlo než novodobé napodobeniny. Podle údajů z aukčních portálů přibývá vyhledávání nábytku a drobného vybavení domácnosti z období socialismu. Kufříky na šití se tak svezly na této vlně zájmu.

Svou roli hraje i způsob zpracování. Starší kusy bývají spojované čepováním, tedy tradiční truhlářskou technikou bez vrutů a kovových spojů. Díky tomu vydrží opravdu dlouho, někdy i několik generací. Moderní boxy z dřevotřísky? Ty se po pár letech začnou viklat a tím to končí.

Které modely mají největší cenu

Hodnota konkrétního kufříku závisí na víc věcech, než se zdá. Stav je zásadní, stejně tak původ a celkový vzhled. Nejvíc se cení kusy s původním kováním a funkčním mechanismem rozevírání. Pokud jde o renovaci, měla by být citlivá. Neodborný zásah může cenu klidně srazit dolů, i když to bylo myšleno dobře.

Sběratelé nejčastěji hledají:

• rozkládací dřevěné kazety z 50. a 60. let,
• modely s původní textilní výstelkou,
• výrobky známých nábytkářských podniků,
• neobvyklé tvary, případně barevné lakování.

Na specializovaných burzách se ceny běžně pohybují v tisících korun. U výjimečných kusů, které jsou v perfektním stavu a mají doložitelný původ, může částka vystoupat ještě výš. Někdy rozhodují detaily, drobnost kterou by laik přehlédl.

Zajímavé je, že vyšší cenu mívají i kufříky s původním obsahem. Staré nitě, kovové nůžky, dřevěné špulky. Celek pak působí jako malá časová kapsle, která zůstala zavřená několik desítek let. A to má pro sběratele zvláštní přitažlivost.

Jak poznat cenný kus doma

Najdete-li doma starý kufřík, zkuste se nejdřív podívat na samotnou konstrukci. Masivní dřevo poznáte podle kresby letokruhů a také podle váhy, bývá těžší než moderní náhražky. Zkontrolujte panty a kovové části, jestli nejsou měněné. Patina je v tomto případě spíš výhoda, příliš nový lesklý lak může znamenat novodobý zásah.

Někteří výrobci umisťovali značku na spodní stranu nebo dovnitř víka. Někdy šlo o vypálené logo, jindy o obyčejný papírový štítek, který se časem trochu odlepil. Právě identifikace původu může cenu výrazně ovlivnit. Pokud si nejste jistí, není ostuda obrátit se na odborníka, nebo si alespoň projít už prodané kusy na aukčních portálech a porovnat detaily.

Podle starožitníků trh s designem druhé poloviny 20. století ještě zdaleka neřekl poslední slovo. Generace, která v těchto interiérech vyrůstala si dnes zařizuje vlastní bydlení a hledá věci s příběhem. Kufřík na šití tak často neslouží jen jako dekorace, ale znovu plní svou funkci, nebo poslouží jako stylový úložný box.

Než starý kufřík bez rozmyslu vyhodíte, zkuste se na něj podívat jinak. Může mít nejen finanční hodnotu, ale i kus rodinné historie. A někdy právě ten příběh rozhoduje víc než samotný stav dřeva.

Zdroje: aukro.cz, antiquestradegazette.com, retrodesign.cz, ton.eu