Zahradník radí, kde na zahradě umístit kompostér, aby to mělo skutečný smysl.

Mnoho lidí pořídí kompostér s představou, že ho stačí někam postavit a on bude pracovat sám. V praxi ale záleží i na tak prosté věci, jako je jeho umístění. Zahradníci i vědci se shodují, že právě poloha výrazně ovlivňuje rychlost zrání i kvalitu kompostu.

Odborníci z Ústavu půdní biologie Akademie věd dlouhodobě sledují, jak se mikroorganismy chovají v různých podmínkách. Ukazuje se, že stabilní vlhkost a klidnější teplota jsou pro ně zásadní. Když kompost příliš vyschne nebo se uvnitř zahřeje víc, než je zdrávo, rozklad se zpomalí a část živin prostě zmizí pryč do vzduchu.

Proč se osvědčil polostín

Zkušení zahrádkáři často doporučují vybrat místo, kam nejde prudké polední slunce. Severní strana zahrady nebo mírný polostín pod vzdušnějšími keři bývají nejspolehlivější. Kompost tam drží lépe vlhkost a nehrozí, že se během léta uvnitř rozpálí natolik, že se proces úplně zastaví.

Pokud je teplota uvnitř kompostéru dlouhodobě příliš vysoká, mikroorganismy si s odpadem poradí pomaleji. Navenek to poznáte jednoduše – směs začne tuhnout, tvoří se hrudky a kompost ztrácí typickou zemitou vůni.

Když je stínu moc nebo málo

Stává se, že lidé umístí kompostér do úplného stínu, například za husté túje. Na první pohled to vypadá prakticky, ale chladné prostředí proces rozkladu brzdí podobně jako přehřátí. Po zimě pak trvá dlouho, než se kompost znovu „nastartuje“.

O něco lepší jsou místa, kam dopadá ranní nebo podvečerní slunce. Slabší paprsky dokážou jádro kompostu pozvolna prohřát, aniž by způsobily jeho vyschnutí. Zahradník Petr Hruška z Plzeňska popsal svou zkušenost takto: „Když jsem měl kompostér na plném slunci, povrch se měnil v tvrdou skořápku a uvnitř to nevonělo po hlíně, ale po zatuchlině.“ Podobné situace řeší mnoho majitelů zahrad.

Stromy jako pomocníci i soupeři

Pod korunami stromů lze často najít příjemný polostín, ale úplně bez rizika to není. Jakmile kořeny zjistí, že se v kompostu hromadí živiny, snadno prorostou do spodních částí nádoby. Kompost se pak ztrácí doslova před očima.

Zahradní architekti proto radí nechat mezi stromem a kompostérem alespoň metr volného prostoru a jednou za čas zkontrolovat, zda kořeny nepronikají dovnitř.

Když zahrada není úplně rovná

Mírný sklon pozemku může být výhoda. Kompostér tam tolik nezadržuje vodu, takže směs nehnije a lépe se provzdušňuje. Naopak nízko položená místa, kam stéká voda po dešti, způsobují vznik hutné, těžké hmoty. Ta pak tlející proces výrazně zpomalí a často začne zapáchat.

Podle odborníků z Mendelovy univerzity může dobře zvolené umístění zvýšit množství živin v hotovém kompostu až o několik desítek procent. Nejvíce se tím chrání dusík, který se z kompostu při přehřívání běžně vytrácí.

Jaké místo nakonec vybrat

Z praxe vyplývá několik jednoduchých zásad:

• polostín na severní části zahrady funguje nejspolehlivěji,
• kompostér nestavět přímo pod stromy, ale ponechat odstup,
• pokud je k dispozici mírný svah, využít ho pro lepší odvodnění.

Kompostér na takovém místě nevyžaduje mnoho zásahů a pracuje poměrně pravidelně během celého roku. Pro dlouhodobě dobrý výsledek stačí jednou ročně obsah přehodit a doplnit směs zeleného a hnědého materiálu. Výsledkem bude kvalitní humus, který půdě dodá potřebné živiny.

Zdroje: zahrada.cz, ireceptar.cz, akademieved.cz, mendelu.cz