Za smrkání za volantem vám pojišťovna může odmítnout zaplatit škodu v případě nehody

Nevinné vysmrkání během řízení se může změnit v rizikovou situaci, pokud za volant usedne nemocný nebo alergiemi vyčerpaný řidič. V takových případech mohou pojišťovny odmítnout plnění s odkazem na nevěnování se řízení.

Na první pohled se může zdát, že smrkání za volantem není nic závažného. Každý to někdy zažil. Stačí však, aby řidič měl silnou rýmu, alergii nebo přicházející chřipku a jeho schopnost soustředit se na provoz se může znatelně zhoršit. Právě to je situace, kdy může vzniknout nebezpečí nejen pro samotného řidiče, ale i pro ostatní účastníky silničního provozu.

Podle odborníků na dopravní právo i pojišťovnictví lze za takový stav považovat ztrátu plné pozornosti, kdy řidič například sahá po kapesníku, zavře na chvíli oči nebo se snaží zastavit kýchnutí. I krátká nepozornost v takovém okamžiku může mít fatální důsledky.

V minulosti se objevily případy, kdy byla běžná činnost za volantem, jako je sahání po kapesníku, vyhodnocena jako důvod k označení řidiče za nepozorného. Tento případ se stal symbolem toho, jak i běžná lidská potřeba může být vyhodnocena jako ohrožení bezpečnosti provozu.

Kdy pojišťovna odmítne plnění

Pojišťovny se v případě nehod řídí podrobnými pravidly a výlukami. Jednou z nejčastějších výjimek z plnění je tzv. nevěnování se řízení. Do této kategorie spadá nejen manipulace s mobilním telefonem nebo seřizování navigace, ale i momenty, kdy řidič zřetelně není schopen plně vnímat provoz a řídit bezpečně. Nemoc nebo alergická reakce, která způsobuje například opakované kýchání, této podmínce může vyhovovat.

Jak uvádějí pojistní experti, zdravotní stav řidiče v době nehody je klíčový. „Pokud je prokázáno, že řidič usedl za volant navzdory tomu, že nebyl ve stavu řídit, může to být důvodem k zamítnutí pojistného plnění,“ uvádějí specialisté na odpovědnostní pojistky.

Přímé odmítnutí úhrad se pak může týkat zejména havarijního pojištění, ale i povinného ručení, když pojišťovna následně uplatní tzv. regresní nárok a bude chtít vynaloženou částku zpět po řidiči.

Tělo v boji se zánětem reaguje pomalu

Lékaři varují, že nachlazení, virové infekce nebo alergie zpomalují reakce a snižují schopnost koncentrace. Podle testů může mít řidič s horečkou nebo těžkou rýmou zhoršené reakční časy stejně jako člověk pod vlivem alkoholu do 0,5 promile. V takovém stavu je tedy logické, že může být označen za nezpůsobilého k řízení.

Zatímco drobné vysmrkání během jízdy je považováno za běžnou činnost, kombinace fyzické nepohody, nedostatku spánku a nutnosti neustále si utírat nos může situaci radikálně změnit. Rizikem je i kýchací reflex, který nelze potlačit a během něho dochází k samovolnému zavření očí. V plné rychlosti tak řidič ztrácí kontrolu nad vozidlem na delší dobu, než si veřejnost obvykle uvědomuje.

Vyplatí se to riskovat?

Rozhodnutí usednout za volant navzdory viróze nebo alergické reakci není zákonně zakázané. Nese však s sebou zodpovědnost. Řidič by si měl uvědomit, že není-li schopen plně se soustředit, může svou vinou přijít nejen o řidičské body, ale i o pojistné plnění nebo dokonce o zdraví ostatních.

Z pohledu pojišťoven není důležité, zda se řidič cítí relativně v pohodě. Rozhodující je, jaký vliv měla jeho nepozornost nebo zdravotní stav na průběh nehody. V případě pochybností pak rozhoduje znalecký posudek, kamerové záznamy nebo svědectví.

Smrkání za volantem samo o sobě není prohřešek, ale v kombinaci s nemocí a nepozorným řízením může přinést nečekané finanční důsledky.