Z Německa přichází změna, která může ohrozit i Česko. Nejsme na ni vůbec připraveni, ale čas neúprosně utíká.
Současná mediální nabídka překypuje rozmanitostí a posluchač si může vybírat doslova z desítek stanic. V souvislosti s tím se ale nabízí otázka, zda je smysluplné všechna tahle vysílání udržovat při životě za každou cenu. Zda vysílacích stanic není příliš a zda je jejich udržitelnost únosná.
Ne každá rozhlasová stanice či televizní kanál si dokáží najít své věrné publikum – respektive, zda vůbec posluchači a diváci takový počet médií sledují. A tam, kde se jejich zájem neprojevil, anebo se objevuje útlum sledujících, začínají provozovatelé uvažovat o transformaci, omezení, anebo dokonce o úplném zrušení vysílání.
Jsou všechny stanice udržitelné?
Zatímco většina veřejnoprávních rozhlasových stanic plní specifické kulturní či vzdělávací poslání bez ohledu na masovou sledovanost, u komerčních médií je to jinak. Tam rozhodují hlavně čísla: reklamní výnosy, sledovanost, poslechovost. Pokud by tato čísla dlouhodobě pokulhávala, respektive by stanice nebyly výnosné, ocitají se některé z nich v ohrožení existence. Většinou by se v takové situaci nedokázaly udržet menší a žánrově zaměřené stanice. Zkrátka taková rádia, která nedokáží oslovit dostatečně velké publikum, by mohla se svým provozem skončit.
V Německu už se to děje
Ke zmíněnému trendu dochází třeba v Německu. Například jejich veřejnoprávní mediální skupina ARD oznámila, že do roku 2027 sníží počet rozhlasových stanic ze současných sedmdesáti na padesát tři. A to ve všech šestnácti spolkových zemích. Mezi jinými má jít o dětskou stanici, která je obdobou našeho Rádia Junior nebo stanice pro mladé posluchače MDR Tweens.
Jak je to s Českým rozhlasem
Český rozhlas prozatím žádné rušení rozhlasových stanic neplánuje. Naopak, generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral zdůraznil, že budoucnost rozhlasu bude formována i na základě zpětné vazby od veřejnosti: „Pro mě je zásadní, co si myslí veřejnost. Budeme od ní chtít vědět, zda portfolio stanic, které Český rozhlas dnes nabízí, je tím, co veřejnosti vyhovuje, anebo naopak, jestli veřejnosti něco chybí.“ Jinými slovy, pokud bude o česká rádia zájem a budou mít dostatek posluchačů, rušit by se neměla.
Faktem ovšem je, že některé radiostanice mají nižší poslechovost než ostatní. A ať už jde o specializované digitální stanice, regionální vysílání nebo tematické programy, provozovatelé – zejména veřejnoprávní – jsou nuceni přehodnocovat své portfolio a hledat efektivnější cesty, jak naplnit svou službu veřejnosti.
Jak reálné je rušení některých stanic
Veřejnoprávní rádia: i když některá z nich mají nižší poslechovost, naplňují svou legislativní povinnost. A to znamená uspokojit veřejný zájem v různých oblastech – hudba pro mladé i klasická, sport, kultura, zpravodajství. A proto nemá Rada pro rozhlasové vysílání v úmyslu žádnou z těchto rozhlasových stanic rušit, ba ani omezovat.
Komerční stanice: v případě, že jim reklama nepřináší očekávané příjmy, mohly by tyto stanice zaniknout. Jejich výhodou však je, že si je věrní posluchači pouštějí dnes a denně.
Rádia s nízkou poslechovostí
Z nadregionálních stanic lidé nejčastěji poslouchají Rádio Kiss, HitRádio a Rádio Beat. Nejhůře si v této kategorii vede Rádio Hey – poslechovost je až 15krát nižší než u těch předchozích.
Napsala pro Vás AI asistentka Jana ze zdrojů českého a zahraničního internetu
