Vybrali jsme město v Česku, které je podle nás nejméně atraktivní pro život. Místní obyvatelé s tímto hodnocením nesouhlasí.

Most se v různých srovnáních kvality života už několik let objevuje spíše na spodních příčkách. Statistiky mu přisuzují vyšší nezaměstnanost, horší zdravotní ukazatele i slabší nabídku služeb. Lidé, kteří tu žijí, ale říkají, že tak jednoduché to opravdu není.

Index kvality života projektu Obce v datech řadí Most mezi města s rozšířenou působností, která dopadají dlouhodobě nejhůř. Vychází přitom z čísel Českého statistického úřadu, ministerstev nebo policie. Sleduje se dostupnost lékařů, úroveň škol, míra exekucí i bezpečnost v ulicích. A právě souhrn těchto faktorů město sráží dolů.

Most má okolo 60 tisíc obyvatel a za posledních deset let prošel znatelnou proměnou. Útlum těžby a konec dolů převrátil místní ekonomiku naruby. Část pracovních míst zmizela a nové investice je zatím plně nenahradily, i když se o to město snaží.

Čísla, která Mostu nepomáhají

Podle dat ČSÚ patří Ústecký kraj mezi regiony s vyšší nezaměstnaností. V některých letech se dostala nad pět procent, zatímco republikový průměr byl citelně níž. Rozdíl sice nevypadá dramaticky, ale v regionu je znát.

Mapa exekucí dlouhodobě ukazuje vyšší podíl lidí v dluhových pastech. Region se v těchto přehledech pravidelně objevuje mezi nejzatíženějšími. Není to novinka, spíš vleklý problém.

Zdravotní statistiky ÚZIS zároveň mluví o nižší naději dožití než v Praze nebo na jižní Moravě. Odborníci dávají do souvislosti sociální podmínky, životní styl i staré ekologické škody po povrchové těžbě hnědého uhlí. Ta krajinu změnila zásadně, a dopady jsou cítit dodnes.

Co vlastně znamená kvalita života

Kvalita života není jen o výši výplaty. Do hodnocení vstupuje dostupnost škol a lékařů, množství kulturních akcí, doprava do práce i míra kriminality. Index Obcí v datech pracuje s desítkami ukazatelů a snaží se je převést do jednoho pořadí. Jenže realita se do tabulky nikdy nevejde úplně.

Sociologové upozorňují, že subjektivní pocit spokojenosti může být úplně jinde než statistiky. Výzkumy agentury STEM opakovaně naznačují, že pro lidi je důležitý pocit bezpečí a vztahy v místě kde žijí. To se měří těžko, a někdy vůbec.

V posledních letech se Most snaží investovat do veřejného prostoru. Rekultivované jezero Most, vzniklé zatopením bývalého lomu, dnes slouží k rekreaci a v létě přitahuje tisíce lidí. Přibyly cyklostezky, některé školy prošly rekonstrukcí. V datech se tyto změny projeví až časem — pokud vůbec.

• dostupnější bydlení než ve velkých městech,
• blízkost Krušných hor a přírody,
• menší vzdálenosti a kratší dojezdy.

Místní mají jiný pohled

Lidé, se kterými jsme mluvili, odmítají označení „nejméně přitažlivé město“. Často zmiňují ceny bytů, které jsou oproti Praze nebo Brnu výrazně nižší. Pro mladé rodiny je to podle nich klíčový argument.

Objevuje se i téma komunity. Sousedé se tu prý víc znají, říkají. A město není tak anonymní. Samozřejmě, problémy existují, nikdo je nepopírá, ale obraz úplného úpadku podle nich nesedí.

Urbanisté připomínají, že regiony po útlumu těžkého průmyslu potřebují dlouhodobou podporu státu. Přilákat nové investory a vytvořit pracovní místa nejde ze dne na den. Transformace trvá roky, někdy i déle.

Most tak dál hledá novou identitu. Žebříčky nabídnou srovnání, ale neměly by být jediným měřítkem. Kdo chce vědět, jaké to tu je, měl by se projít kolem jezera, posedět na náměstí a mluvit s místními. Čísla jsou jedna věc. Každodenní život věc druhá.

Zdroje: czso.cz, obcevdatech.cz, mapaexekuci.cz, uzis.cz