V Texasu byly nalezeny zapomenuté fosilie neobvyklého savce, což je považováno za ojedinělý případ v Americe.

Paleontologický objev odhalil nový druh prehistorického savce v národním parku Big Bend v Texasu.

Objev byl učiněn před několika desítkami let, ale kvůli nedostatečné analýze o něm nikdo nevěděl.

Vědci právě potvrdili objev zcela nového druhu prehistorického savce v Texasu . Objev byl učiněn na základě zkamenělin, které zůstávaly po desetiletí neprozkoumány v univerzitních laboratořích, až nakonec odhalily svá tajemství.

Druh, vědecky pojmenovaný Swaindelphys solastella , představuje savce , který obýval tuto oblast přibližně před 60 miliony let. Toto zvíře patřilo do skupiny metatherií, evoluční větve, která zahrnuje současné vačnatce, jako jsou vačice a klokani, stejně jako jejich vyhynulé příbuzné.

Zapomenutý objev

Současná paleontologie často funguje takto: fosilní pozůstatky čekají roky, než se projeví jejich skutečný význam. Judith Shibaut z Louisiana State University shromáždila tyto vzorky před desítkami let, ale nikdy neměla příležitost je úplně analyzovat.

Kristen Miller, doktorandka Institutu biologické rozmanitosti na Kansaské univerzitě, se rozhodla prozkoumat kořenové zuby a fragmenty čelistí. „Porovnala jsem je s mnoha jinými vačnatými zvířaty ze stejného období, abych zjistila, s kým jsou nejblíže příbuzní,“ vysvětlila Millerová, hlavní autorka studie.

Vědci zjistili, že Swaindelphys solastella byl větší než jiné druhy stejného rodu, i když jeho velikost byla srovnatelná s velikostí současného ježka. „Vzhledem k tomu, že v Texasu je všeho více, není to možná překvapivé,“ řekl Chris Beard, spoluautor studie.

Tento objev potvrzuje staré rčení: „V Texasu je všechno větší“.

Miller zdůraznil, že tyto vzorky představují „nejen největší metatheria tohoto období, ale také nejmladší, které byly nalezeny na nejjižnější šířce“. Tato kombinace dělá objev cenným pro pochopení šíření prehistorických druhů.

Unikátní vlastnosti

Odborníci na paleontologii se domnívají, že Swaindelphys se pravděpodobně choval podobně jako raní primáti. „Tito vačnatci jsou pravděpodobně ekologickými analogy raných primátů,“ řekl Beard.

Tým zkoumá, jak starověké krajinné charakteristiky formovaly rozložení druhů. „Předpokládáme, že tato změna v říčním toku vymezila hranice výskytu starověkých vačnatých a primátů,“ vysvětlil Miller.

Texaské fosilní pozůstatky mohou poskytnout důležité vodítko k těmto prehistorickým modelům rozložení. Miller dodal, že budoucí výzkum bude zkoumat, zda existují významné rozdíly na obou stranách této potenciální bariéry.