V oblasti Středomoří byly nalezeny pozůstatky brány Alexandrijského majáku, jednoho z historických sedmi divů světa.

Skupina archeologů vytáhla 22 těžkých bloků z kdysi legendárního Alexandrijského majáku. V rámci programu PHAROS vědci tyto bloky digitalizují pro jejich virtuální rekonstrukci.

Umělecká rekonstrukce toho, jak mohl vypadat slavný Alexandrijský maják ve 3. století před naším letopočtem.Letní speciální nabídka: předplaťte si časopis Historia National Geographic za pouhý 1 euro měsíčně + dárek zdarma . Pouze pro prvních 1000 předplatitelů!VYUZIJTE TUTO PŘÍLEŽITOST

Postavený na počátku 3. století př. n. l. za vlády Ptolemaia II. Filadelfa (ačkoli stavbu zahájil jeho otec, Ptolemaios I. Soter), Alexandrijský maják vysoký asi 100 metrů osvětloval svým jasným světlem cestu námořníkům po bouřlivých vodách Středozemního moře. Poté, co byl maják v roce 1303 opuštěn, většina z něj se proměnila v ruiny a v roce 1477 byly jeho kameny použity na stavbu pevnosti Kait Bey v Alexandrii. Monumentální stavba byla odsouzena k zapomnění.

Tři desetiletí po objevení prvních zbytků alexandrijského majáku, zaplavených vodami Středozemního moře, se francouzsko-egyptskému týmu podařilo vyzdvihnout na povrch 22 největších bloků, které byly před více než 2200 lety použity k výstavbě legendárního majáku, považovaného za jeden ze sedmi divů starověkého světa.

V rámci programu PHAROS, jehož cílem je digitální rekonstrukce tohoto úžasného díla starověkého inženýrského umění, skupina archeologů, historiků, architektů a numismatiků analyzuje všechny starověké zdroje, popisy, mince a grafické vyobrazení památky od jejího vzniku až po zánik.

Digitální odpočinek

Výzkumné skupině pod vedením Isabel Hayri, archeoložky a architektky Národního centra pro vědecký výzkum ( CNRS ), se podařilo zachránit z vody překlady a zárubně monumentálních dveří (o hmotnosti 70 až 80 tun) , prah a velké základové desky, které doplňují další části dosud neznámé památky: pilíř s dveřmi, v němž se mísí egyptský styl s řeckou stavební technikou.

Zvednutí těchto impozantních bloků je prvním krokem v další fázi projektu PHAROS: podrobné studium a vysoce přesné trojrozměrné skenování těchto 22 bloků . Tyto nové nálezy doplňují více než stovku architektonických prvků, které byly v posledních deseti letech digitalizovány v podvodním prostředí zaměstnanci Centra pro alexandrijské výzkumy (CEAlex), stálé pobočky CNRS, a Francouzského institutu východní archeologie (IFAO) pod vedením egyptského ministerstva cestovního ruchu a starožitností.Obnova jednoho z mostů Alexandrijského majáku v přístavu tohoto egyptského města.Programy GEDEON / CEAlex

Po dokončení fotogrammetrického zpracování bloků bude úkol virtuální rekonstrukce majáku předán dobrovolným inženýrům z fondu Dassault Systèmes. Každý digitalizovaný blok a naskenovaný fragment bude podroben důkladné vědecké analýze a poté virtuálně umístěn do předpokládané původní polohy.

Trojrozměrná rekonstrukce majáku umožní výzkumníkům představit si všechny možné hypotézy o jeho stavbě: od stavebních metod, které používali řečtí inženýři ve 3. století př. n. l. , až po příčiny, které vedly k zničení majáku o několik století později.

„Cílem je vytvořit digitální dvojče, virtuální model, který poskytne jedinečnou příležitost „navštívit“ Alexandrijský maják, jako by čas neuplynul,“ říká Isabel Hayri.

Podle výzkumníků tento projekt slibuje odhalení skutečných příčin, které vedly k úplnému zničení památky po více než 1600 letech boje s časem a živly.

Tato ambiciózní záchranná operace bude tématem 90minutového dokumentárního filmu s názvem Alexandrijský maják, který režíruje Laurence Tiri. Premiéra filmu je plánována na letošní rok.