Toto ovoce Češi konzumují ve velkém jako zdravou pochoutku, avšak ve skutečnosti může vést k rychlému přibírání na váze.

Sušené ovoce si spousta lidí spojuje s lehkou a „čistou“ svačinou, kterou bez přemýšlení hodí do kabelky nebo přibalí dětem do školy. Prodeje v obchodech rostou, zájem je znatelný. Jenže právě tahle nenápadná dobrota může být docela zrádná – při častém mlsání se na váze projeví rychleji, než bychom čekali.

Rozinky, sušené meruňky, mango. Všechno to zní zdravě, plné vlákniny a minerálů. Jenže proces sušení udělá jednu zásadní věc: z ovoce zmizí voda, ale cukr a energie zůstanou. A najednou držíte v ruce potravinu, která má několikanásobně víc kalorií na stejnou hmotnost než její čerstvá varianta.

Databáze USDA uvádí, že 100 gramů hroznů obsahuje asi 70 kilokalorií. U rozinek je to zhruba 300 kilokalorií na stejné množství. To už je hodnota, která se blíží některým sladkostem. Důvod je prostý – koncentrované cukry, hlavně glukóza a fruktóza.

Koncentrovaný cukr bez vody

Když si dáte misku čerstvých hroznů, zasytí vás nejen cukrem, ale i objemem a vodou. U sušené verze tenhle efekt skoro nepřijde. Pár hrstí a přijmete energii, která odpovídá menšímu jídlu, aniž by to člověk úplně registroval.

Odborníci mluví o vysoké energetické hustotě. Jinými slovy – hodně kalorií v malém množství. Světová zdravotnická organizace doporučuje držet příjem volných cukrů pod hranicí deseti procent denního energetického příjmu. Pro běžného dospělého je to přibližně 50 gramů cukru za den.

A teď konkrétně: ve 100 gramech rozinek je asi 59 gramů cukru. Jedna větší hrst tak ukrojí opravdu výrazný kus z doporučeného limitu, a to jsme ještě nemluvili o dalších zdrojích cukru během dne.

Proč nás sušené ovoce snadno přejí

Výhoda, že se sušené plody nekazí a vydrží dlouho ve spíži, je zároveň jejich slabinou. Máme je po ruce a bereme je jako lepší variantu bonbonů. Jenže právě označení „zdravé“ svádí k tomu, že si porci nehlídáme. Člověk má pocit, že si může přidat.

Několik studií z oblasti výživy ukazuje, že u potravin považovaných za prospěšné máme tendenci sníst víc, než bychom snědli u těch „nezdravých“. Funguje to trochu podvědomě.

Roli hraje i tempo. Čerstvé jablko musíte kousat, chvíli to trvá. Sušené mango zmizí během pár minut. Mozek ale potřebuje čas, aby zachytil signál sytosti – a když jíme rychle, dorazí pozdě. Výsledek? Přijmeme víc energie než je nutné.

Problém mohou být také přidané cukry. U některých druhů, hlavně exotických, výrobci používají sirupy nebo další doslazení. Ve složení pak najdete cukr či glukózový sirup hned na prvních místech. To už se o čistě přírodním produktu mluvit nedá.

Kolik je rozumné množství

Podle doporučení odborníků ze Státního zdravotního ústavu by sušené ovoce mělo být spíš doplňkem jídelníčku než hlavní svačinou. Prakticky řečeno – držet se porce okolo 20 až 30 gramů denně. Malá hrst, nic víc.

Dobré je kombinovat ho s bílkovinou nebo tukem, třeba s bílým jogurtem, tvarohem či ořechy. Vstřebávání cukru se tím zpomalí a hlad nepřijde tak rychle. Není to žádná věda, spíš drobný návyk.

Pokud se snažíte zhubnout nebo si váhu aspoň udržet, vyplatí se sledovat celkový příjem energie. Sušené ovoce do jídelníčku patří, ale nemělo by vytlačit čerstvé plody. Ty mají víc vody, méně kalorií a zasytí přirozeněji, bez překvapení.

Někdy tak úplně stačí vrátit se k obyčejnému jablku nebo hrušce. Není to tak exotické, ale pro tělo často praktičtější. U sušeného ovoce rozhodují detaily – malá hrst může prospět. Celý sáček večer u televize už ale znamená nadbytek, který se časem projeví. A nenápadně.

Zdroje: who.int, usda.gov, szu.cz, health.harvard.edu