Tohle jedli děti za socialismu běžně. Dnes by většina rodičů podobnou svačinu nikdy nedopustila.

Chléb posypaný cukrem, rohlík namazaný paštikou nebo termoska se sladkým čajem. Ještě před rokem 1989 nic neobvyklého. Dnes by nad tím leckterý rodič jen nevěřícně kroutil hlavou.

Školní svačiny tehdy vycházely hlavně z toho, co bylo doma k dispozici. Nabídka potravin nebyla široká a výživová doporučení zněla jinak než dnes. Řešilo se především, aby dítě mělo dost energie. Kolik je v jídle cukru nebo nasycených tuků? To stálo spíš stranou.

Statistiky Českého statistického úřadu ukazují, že v osmdesátých letech připadalo na jednoho člověka víc cukru než dnes. Sladil se čaj, cukr se sypal na chleba s máslem, byl běžnou součástí domácího pečení. Jednoduché sacharidy tak děti přijímaly skoro neustále – rychlé cukry, které umí hladinu glukózy v krvi vystřelit nahoru a zase ji rychle shodit.

Chléb s cukrem a další energetické bomby

Ikonou doby byl krajíc chleba namazaný máslem a zasypaný krystalem. Levné, rychlé, sladké. Dnes už víme, že spojení tuku a cukru není zrovna ideální kombinace, obzvlášť pokud se opakuje často. Státní zdravotní ústav opakovaně upozorňuje, že nadbytek jednoduchých cukrů souvisí s obezitou i kazivostí zubů.

Častý byl i rohlík s paštikou nebo se salámem. Uzeniny měly vysoký obsah soli a nasycených tuků – tedy mastných kyselin, které při časté konzumaci zvyšují LDL cholesterol. Takzvaný „špatný“ cholesterol se může ukládat ve stěnách cév a časem přispět k potížím se srdcem. Tenhle aspekt se tehdy příliš neřešil.

Ke svačině patřil i sladký čaj v termosce, případně voda se sirupem. Sladké nápoje byly brány jako normální součást pitného režimu. Dnes pediatři doporučují spíš čistou vodu, neslazený čaj – a sladké limonády jen výjimečně. Světová zdravotnická organizace uvádí, že přidané cukry by neměly tvořit víc než deset procent denního energetického příjmu, ideálně ještě méně.

Školní jídelny fungovaly podle přesných norem. Tabulky určovaly kolik masa, příloh i tuků má být na talíři. Zelenina se objevovala, ale spíš jako doplněk. A čerstvé ovoce? To bylo dostupné podle sezóny, takže v zimě žádná velká sláva.

Co říkají současná výživová doporučení

Dnešní pohled na dětskou stravu je jiný. Mluví se o pestrosti, vyváženosti a kvalitě surovin. Odborníci z České pediatrické společnosti zdůrazňují význam kvalitních bílkovin, vlákniny a také omezení soli. Vláknina – tedy nestravitelná část potravy – podporuje trávení a pomáhá udržovat stabilnější hladinu cukru v krvi.

Proměnila se i samotná podoba svačin. Častěji se objevuje celozrnné pečivo, zelenina nakrájená do krabičky, bílý jogurt bez přidaného cukru nebo hrst ořechů. Rodiče řeší alergie a intolerance, třeba celiakii, což je autoimunitní onemocnění vyvolané lepkem. Nabídka je širší, ale zároveň náročnější na orientaci.

Statistiky přesto ukazují, že dětská obezita je dnes větším problémem než před čtyřiceti lety. Takže tvrdit, že dřív bylo všechno zdravější, by nebylo přesné. Spíš šlo o jiný životní styl a víc pohybu venku.

Nostalgie versus realita

Na chleba s cukrem se dnes vzpomíná s úsměvem. Jenže nostalgie někdy zkresluje. Jídelníček byl sice sytý a kaloricky vydatný, ale rovnováha mezi živinami často chyběla. Méně čerstvé zeleniny a ovoce znamenalo i nižší příjem vitaminu C a antioxidantů, látek které chrání buňky před poškozením.

Je ale fér dodat, že děti trávily víc času venku. Hřiště, kolo, běhání po sídlišti. Energetický výdej byl vyšší, a tak se kalorické svačiny snáz „spálily“. Dnes mnoho dětí prosedí hodiny u obrazovek a energetická bilance – tedy rozdíl mezi příjmem a výdejem energie – se rychle překlopí do plusu.

Možná si z minulosti můžeme vzít aspoň jednoduchost. Obyčejná tvarohová pomazánka, vejce natvrdo, jablko do batohu. Žádné složitosti, jen základ. Odborníci se většinou shodnou, že důležitější než extrémní zákazy je dlouhodobá vyváženost. A tu máme dnes, přes všechny chyby, víc pod kontrolou než kdy dřív.

Zdroje: szu.cz, who.int, czso.cz, pediatrics.cz