Tichý problém sužuje české domácnosti: Na první pohled nevinný, ale nakonec značně zvýší náklady.

Není to další vlna zdražování ani nová daňová povinnost. Přesto může rodinný rozpočet nenápadně zatížit o tisíce korun ročně. Mluví se o takzvané skryté spotřebě elektřiny – odběru, který běží potichu a bez pozornosti.

Televize, která zůstává v pohotovostním režimu. Nabíječka zapomenutá v zásuvce. Kávovar s rozsvíceným displejem nebo set top box, jenž se fakticky nikdy úplně nevypne. Samé drobnosti. Jenže když se sečtou, vytvoří trvalý odběr, který se v ročním vyúčtování projeví víc, než by kdo čekal.

Data Mezinárodní energetické agentury ukazují, že režim standby může tvořit zhruba pět až deset procent spotřeby běžné domácnosti. V českém prostředí to znamená klidně i několik tisíc korun za rok navíc, zvlášť při dnešních cenách elektřiny.

Co se skrývá za pojmem skrytá spotřeba

Skrytá spotřeba je elektřina, kterou přístroje odebírají i ve chvíli, kdy je aktivně nepoužíváme. Typicky jde o pohotovostní režim – zařízení působí vypnutě, ale čeká na signál z ovladače, udržuje hodiny nebo zůstává připojeno k internetu.

Energetický regulační úřad opakovaně upozorňuje, že počet elektrospotřebičů v domácnostech roste. Dříve jedna televize a stolní počítač, dnes několik obrazovek, router, chytré reproduktory, herní konzole či zabezpečovací systém. Každý z těchto prvků si bere trochu energie. Nepřetržitě.

Evropská unie už před lety stanovila limity pro příkon v pohotovostním režimu, většinou do jednoho wattu. Jenže praxe je někdy jiná. Starší spotřebiče umí mít odběr vyšší a zařízení s trvalým připojením k síti se mohou pohybovat i na několika wattech – a to už znát je.

Kolik peněz mizí bez povšimnutí

Jeden watt se zdá zanedbatelný. Ale při provozu 24 hodin denně po celý rok jde asi o 8,7 kilowatthodiny. Při ceně kolem šesti korun za kWh to znamená víc než padesát korun ročně za jediné zařízení. Deset, patnáct přístrojů? Najednou jsme přes tisícovku. A to už není detail.

Podle dřívější analýzy společnosti ČEZ má průměrná česká domácnost kolem dvaceti zařízení zapojených trvale do sítě. Ne všechna odebírají hodně, ale kombinace televize, set top boxu, routeru, tiskárny nebo mikrovlnky s hodinami vytváří stálý základní odběr. Ten běží i když jste dva týdny pryč.

S rozmachem chytré domácnosti je situace ještě o něco složitější. Termostaty, kamery či hlasoví asistenti fungují bez přestávky. Komfort je vyšší, o tom žádná, jenže spolu s ním roste i minimální zátěž bytu, kterou elektroměr zapisuje každý den. Bez ohledu na to, jestli jste doma nebo ne.

Co lze udělat hned a bez velkých nákladů

Dobrou zprávou je, že omezení těchto ztrát nevyžaduje žádnou rekonstrukci. Spíš trochu pozornosti. Energetičtí poradci doporučují projít byt a změřit odběr pomocí zásuvkového wattmetru. Stojí pár stovek korun a rychle ukáže, kde elektřina mizí zbytečně.

• Vypínejte spotřebiče hlavním vypínačem, nejen dálkovým ovladačem.
• Pořiďte si prodlužovací přívody s vypínačem a vypínejte celé skupiny zařízení najednou.
• Při delší nepřítomnosti vytáhněte ze zásuvky elektroniku, která nemusí běžet pořád.

Při nákupu nových spotřebičů sledujte nejen energetickou třídu, ale i údaj o spotřebě v pohotovostním režimu. Bývá uvedený v technických parametrech – často drobným písmem, takže je snadné ho přehlédnout.

Skrytá spotřeba nepůsobí dramaticky, žádný výpadek proudu ani náhlý šok na faktuře. Právě proto ji mnoho lidí neřeší. Jenže elektroměr běží pořád a počítá každou hodinu. I tehdy, kdy je doma ticho a zdánlivě se nic neděje…

Zdroje: iea.org, eru.cz, cez.cz, europa.eu