Takový duben si nepamatují ani ti nejstarší. Meteorologové hovoří o neobvyklé situaci.

Duben letos působí spíš jako směs několika ročních období než jako klasický jarní měsíc. Hodnoty na teploměrech skáčou nahoru a dolů, déšť přichází v krátkých, prudkých dávkách a příroda chvíli dohání zpoždění, chvíli předbíhá sama sebe.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byla průměrná teplota v první polovině měsíce o víc než tři stupně vyšší než normál z let 1991–2020. Jenže hned nato dorazila rána s přízemními mrazy. Rozkvetlé stromy to odnesly, hlavně meruňky a broskvoně. Tak rychlé přepínání mezi teplem a chladem nebývá obvyklé, i když je duben tradičně proměnlivý.

Rozdíly mezi regiony jsou navíc výrazné. Na jihu Moravy padaly teploty přes 25 °C, zatímco na severu republiky se během pár dní znovu objevilo sněžení. Kontrast, který komplikuje práci zemědělcům i sadařům. Naplánovat postřiky nebo výsadbu je skoro loterie.

Teplotní extrémy a jejich příčiny

Synoptici mluví o častém střídání tlakových útvarů nad střední Evropou. Jednou převládne tlaková níže – tedy oblast s nižším tlakem vzduchu, přinášející oblačnost a déšť. Vzápětí ji vystřídá tlaková výše s jasnou oblohou a rychlým oteplením. Letos se tyto systémy přesouvaly nezvykle svižně a měnily charakter počasí doslova ze dne na den.

Posledních deset let zároveň patří k nejteplejším od začátku měření. Dubnové výkyvy tak nejsou izolovaným výstřelkem, spíš zapadají do širšího trendu. Atmosféra, která je teplejší, udrží víc vodní páry – a tím roste i šance na intenzivní srážky. Není to složité, ale dopady jsou čím dál viditelnější.

Sucho střídá přívalový déšť

Hydrologové upozorňují na zvláštní situaci. Během několika dnů sice někde spadlo přes 40 milimetrů srážek, přesto zůstává půda místy suchá. Prudké lijáky se totiž nestihnou vsáknout, voda steče po povrchu a rychle odtéká pryč. Výsledkem jsou lokální záplavy a přitom nedostatek vláhy v hlubších vrstvách.

Projekt Intersucho dál eviduje deficit půdní vláhy zejména pod povrchem. Právě tam, kde kořeny potřebují vodu nejvíc. Teplé dny a vítr navíc podporují výpar – evapotranspiraci. Jde o součet odpařování z půdy a výdeje vody rostlinami. Laicky řečeno, voda mizí rychleji, než by měla.

Zemědělci tak řeší hned několik problémů najednou. Mráz poškodil květy, následné sušší období zpomalilo růst. Ovocnáři z Polabí už mluví o slabší násadě plodů u peckovin. Pokud se situace nezlepší, projeví se to i na cenách, což asi nikoho nepřekvapí.

Dopady na zdraví a každodenní život

Výkyvy počasí nedávají zabrat jen polím. Lidský organismus reaguje na prudké změny teplot citlivěji, než si mnozí připouští. Lékaři varují hlavně před vyšším rizikem kardiovaskulárních obtíží u starších lidí. Teplé vlny přišly brzy a pylová sezona se rozběhla o několik týdnů dřív, než bývalo zvykem.

Podle údajů Státního zdravotního ústavu začaly některé alergeny uvolňovat pyl s předstihem. A do toho se přidává prašnost. Suché dny bez větru drží jemné částice při zemi, kde je pak dýcháme. Pro astmatiky nic příjemného.

Co naznačují výhledy na další týdny

Sezónní modely Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí naznačují, že teploty zůstanou nadprůměrné i v dalších týdnech. To ale neznamená klid a stabilitu. Spíš naopak – vyšší energie v atmosféře může přinést bouřky, přívalové deště a místy i krupobití.

Meteorologové připomínají, že jednotlivý extrém nelze jednoduše označit za důsledek změny klimatu. Rozhodující je dlouhodobý vývoj. A ten podle dat ČHMÚ ukazuje, že teplé epizody jsou dnes častější a výraznější než před třiceti lety, to je prostě fakt.

Pro běžné domácnosti z toho plyne jediné – sledovat výstrahy a počítat s rychlými změnami. Zahrádkáři mohou při hrozbě mrazů zakrýt citlivé rostliny netkanou textilií, vyplatí se i zachytávat dešťovou vodu do sudů. Letošní duben je připomínkou, že na „normální“ průběh jara už spoléhat nejde, počasí si zkrátka dělá co chce.

Zdroje: chmi.cz, intersucho.cz, ecmwf.int, ipcc.ch, szu.cz