Slavné osobnosti, které předpověděly svou smrt: Například princezna Diana měla strach o svůj život.

Představte si situaci: sedíte s kamarádem v kavárně a ten vám najednou říká, že má pocit, jako by mu nezbývalo moc času. Možná se zasmějete. Možná si řeknete, že má špatný den. Jenže někdy se zdá, že je to pravda. Přesně takové věci říkali svým blízkým známé osobnosti krátce předtím, než tragicky zemřely. Dnes jejich slova zní děsivě.

Tupac žil s vědomím blížící se smrti

Tupac Shakur nebyl jen rapper. Byl to mladý muž, který v posledních měsících života neustále mluvil o smrti. Neznělo to jako póza nebo součást jeho image. Znělo to skutečně.

Jeho přátelé dnes vzpomínají, jak se Tupac změnil. Stával se stále opatrnější, často se rozhlížel kolem sebe a mluvil o tom, že má pocit pronásledování. Nebyla to paranoia, prostě věděl, že se něco děje. V rozhovorech z té doby říkal věci jako: Mám pocit, že mi někdo chystá past.

Nejvíc děsivé je, že se jeho obavy naplnily do posledního detailu. Zemřel po střelbě z auta, přesně tak, jak se obával. Předtím ale stihl nahrát množství písní. Skoro jako by cítil, že mu dochází čas.

Diana věděla, jak skončí

Rok 1996. Diana sedí ve svém bytě a píše dopis. Co do něj napíše se stane jedním z nejděsivějších dokumentů královské historie. Popisuje v něm svou smrt, autonehodu, která bude vypadat jako nešťastná náhoda.

Ten dopis existuje dodnes. Můžete si ho najít a přečíst. Diana v něm píše o svých podezřeních, o strachu z nehody a o tom, že cítí nebezpečí. Rok nato zemřela v pařížském tunelu při autonehodě.

Lidé z jejího okolí říkají, že Diana v posledních měsících nebyla sama sebou. Často se ohlížela, vypadala ustaraně a několikrát zmínila, že má strach o svůj život. Její bodyguard vzpomíná: Chovala se, jako by věděla, že se blíží něco zlého.

Amy a Prince tušili svůj konec

Amy Winehouse byla teprve sedmadvacetiletá, ale smrti se nebála, očekávala ji. V rozhovorech říkala věci, které tehdy zněly jako drogové fantazie. Dnes víme, že to tak nebylo.

Amy svým nejbližším často říkala, že se nedožije třiceti. Mluvila o tom klidně, skoro rezignovaně. Týden před smrtí zavolala matce a řekla jí, že má špatné tušení. Matka to tehdy nebrala vážně, dnes toho lituje.

Prince zase týden před smrtí uspořádal podivný koncert. Hrál jen sám na klavír a zpíval. Fanouškům řekl něco, co jim připadalo divné: Chci vám zanechat všechno, co mám. Pak dodal: Modlete se za mě. Nikdo nevěděl proč.

Když mladí umělci tuší osud

James Dean byl zdravý čtyřiadvacetiletý muž v nejlepších letech. Přesto v posledním týdnu svého života mluvil o smrti. Nebylo to jako on – obvykle byl veselý a bezstarostný.

Několik dní před svou smrtelnou autonehodou řekl kamarádovi: Mám divný pocit. Jako by se ve vzduchu něco změnilo. Pak dodal něco, co kamaráda vyděsilo: Myslím, že se mi něco snaží říct.

Den před nehodou se Dean probudil z noční můry. Zdálo se mu o autonehodě, o své autonehodě. Přítelkyni to řekl při snídani. Ta si pamatuje jeho slova dodnes: Bylo to tak skutečné. Jako bych to už prožil.

Natalie Wood zase celý život mluvila o svém strachu z vody. Přitom byla skvělá plavkyně a milovala moře. Přátelům ale opakovaně říkala: Voda mě zabije. Smáli se jí. Zemřela utonutím.

Existuje šestý smysl?

Odborníci na lidskou psychiku mají pro tyto jevy různá vysvětlení. Někteří věří, že naše podvědomí dokáže zachytit signály, které vědomě nevnímáme. Změny v chování okolí, drobné detaily, atmosféru, všechno tohle může mozek zpracovat a vydat jako pocit.

Jiní psychologové poukazují na životní styl těchto lidí. Tupac žil v nebezpečném prostředí. Diana byla terčem médií. Amy bojovala se závislostmi. Možná prostě dokázali reálně posoudit svou situaci lépe než jejich okolí.

Ale pak jsou tu případy jako James Dean nebo Natalie Wood. Ti žili relativně bezpečné životy. Přesto něco cítili. Tohle věda vysvětlit neumí.

Možná existují věci, kterým nerozumíme. Možná dokážeme vnímat víc, než si myslíme. Tyto příběhy nás nutí zamyslet se nad tím, jestli smrt někdy nepošle varování.

Každý z těchto lidí měl před sebou celý život. Měli plány, sny, budoucnost. Ale něco jim šeptalo, že jejich čas se krátí. Ať už to bylo cokoliv, intuice, náhoda nebo něco jiného. Jejich slova dnes znějí jako poslední vzkaz.

Možná bychom měli víc naslouchat svým blízkým, když říkají věci, které nám připadají podivné. Možná by to mohlo něco změnit.

Zdroje: The Guardian, Los Angeles Times, BBC, ABC News, NIH