Salát Caesar: Ve skutečnosti nemá nic společného s Juliem Caesarem

Caesarův salát zní honosně, jako něco, co se podávalo na zlatých podnosech římským císařům v tóze. Mnozí si to skutečně myslí, že má jméno po slavném Juliu Caesarovi. Jenže pravda je mnohem víc ze současnosti a mnohem víc z kuchyně než z dějin.

Caesarův salát s římským impériem nesouvisí vůbec. Jméno „Caesar“ se v tomto případě nevztahuje na slavného vojevůdce, ale na italsko-amerického šéfkuchaře Caesara Cardiniho. Ano, přesně tak. Tahle světoznámá kombinace salátu, parmazánu, krutonů a dresinku vznikla ve 20. století. A ještě ke všemu ne v Itálii, ale v Mexiku!

Rodí se legenda (a trochu náhoda)

Píše se rok 1924 a Caesar Cardini, původem Ital žijící v USA, provozuje restauraci ve městě Tijuana, těsně za hranicemi s Kalifornií. Do Mexika tehdy proudili Američané, aby si mohli dopřát alkohol během americké prohibice.

Podle legendy se jednoho dne v restauraci sešlo víc hostů, než kuchyně čekala. Zásoby docházely, ale Caesar nepanikařil. Vzal to, co měl po ruce – římský salát, parmazán, pár vajec, citron, trochu oleje, worcesterskou omáčku, krutony a česnek. Všechno smíchal, lehce teatrálně to promíchal přímo před hosty a servíroval. Úspěch byl okamžitý.

Salát s vlastním rodokmenem

Z Cardiniho salátu se rychle stal hit. Přenesl se do Kalifornie a odtud do celého světa. Dnes je součástí menu od fastfoodů po michelinské restaurace. Mnozí ho mylně považují za italský pokrm (a někteří za římský ve smyslu antického Říma), ale jeho původ je americko-mexický s italskou špetkou v rodokmenu.

Dokonce i Cardiniho rodina si nechala v roce 1948 zaregistrovat značku „Cardini’s“ a začala vyrábět originální dresink. Ten se dodnes prodává v USA jako „The Original Caesar Dressing“.

Jak chutná originál?

Receptů na Caesar salát existuje spousta, od „fit“ verzí s kuřecím masem až po varianty s ančovičkami nebo slaninou. Ale ten původní byl překvapivě jednoduchý a maso v něm vůbec nebylo. Tady je jeho autentická verze:

Originální recept na Caesar salát (podle Cardiniho):

• římský salát (celé listy, neměl se krájet)
• krutony z den starého bílého pečiva
• parmazán (čerstvě nastrouhaný)
• olivový olej
• čerstvý citron (ne citronová šťáva z láhve!)
• worcesterská omáčka
• vejce (naměkko – tradičně se přelije horkou vodou, nevaří)
• česnek
• sůl a pepř

Vše se míchalo ručně přímo ve velké míse. Listy salátu zůstávaly celé, aby se jedly rukama (ano, opravdu!). A ančovičky? Ty v původním receptu nebyly, i když se do dresinku dnes často přidávají.

Pár pikantností na závěr

• Julia Caesara do toho nikdo netahal, dokud salát nezačal být slavný. Název „Caesar“ jednoduše vycházel ze jména kuchaře.
• Salát se stal natolik populární, že ho milovala i britská královna, a údajně si ho dávala Sophia Loren i Madonna.
• V některých klasických verzích se do salátu nepřidávalo maso ani ryby – byl to opravdu jen salát s výrazným dresinkem.
• V roce 2003 ho americký magazín Bon Appétit označil za „největší americký salát všech dob“.

Ať už ho máte s kuřetem, lososem nebo jen tak, Caesar salát má všechno, co od moderní klasiky čekáme. Jednoduchost, chuť, styl i historii, kterou spousta lidí chápe úplně špatně. Ale možná právě díky tomu je tak oblíbený. Je to salát, který se tváří jako císař, ale vznikl z nouze v kuchyni jednoho šikovného chlapa v Tijuane.

Zdroj: Wikipedia, NPR, Radiožurnál