Psychologové mají jasné názory na to, co nepořádek v autě naznačuje o osobnosti člověka. Mnoha lidem to nebude po chuti.

Poházené papíry na sedadle spolujezdce, zapomenuté kelímky od kávy v držáku, účtenky nacpané v přihrádce. Pro někoho naprosto běžná věc, pro jiného jasný důkaz chaosu. Psychologové ale říkají, že stav auta o nás často vypovídá víc, než jsme ochotni si přiznat.

Auto totiž není jen dopravní prostředek. Pro spoustu lidí je to malý osobní svět na čtyřech kolech. Někteří v něm tráví hodinu denně, jiní klidně půl pracovního dne. A právě v takovém prostoru se přirozeně otiskují naše návyky, způsob přemýšlení i aktuální nálada.

Odborné studie v časopise Personality and Social Psychology Bulletin opakovaně zmiňují souvislost mezi takzvanou svědomitostí (jedním z rysů modelu Velké pětky) a pořádkem v okolí. Lidé, kteří mají vysokou míru svědomitosti, bývají organizovanější, plánují dopředu a věci dotahují. U nich bývá auto častěji uklizené, i když samozřejmě ne vždycky.

Naopak nepořádek může naznačovat menší potřebu struktury. Neznamená to automaticky lenost. Spíš jiný přístup k organizaci věcí, někdy volnější, někdy dost chaotický.

Nepořádek jako zrcadlo stresu

Psychologové zároveň upozorňují na jiný faktor – dlouhodobé přetížení. Když člověk řeší práci, hypotéku, děti a k tomu tisíc drobností okolo, úklid auta bývá to poslední. A tak se hromadí drobnosti, obaly, papíry… ani si toho moc nevšimneme.

Výzkum týmu z University of California v Los Angeles ukázal, že neuspořádané prostředí může souviset se zvýšenou hladinou kortizolu, tedy stresového hormonu. Jinými slovy: chaos kolem nás stres nejen odráží, ale někdy ho i přiživuje. Vznikne začarovaný kruh, ze kterého se nevystupuje úplně snadno.

Co prozradí přeplněná palubní deska

Behaviorální psychologové rozlišují mezi takzvaným kreativním chaosem a skutečnou dezorganizací. Kreativní chaos vypadá na první pohled neuspořádaně, majitel ale přesně ví, kde co má. Sáhne a najde. Dezorganizace je něco jiného – věci se ztrácejí, zapomínají, kupí bez systému.

Americká psychologická asociace dává dlouhodobý nepořádek do souvislosti s prokrastinací. Tedy s odkládáním povinností, často i když víme, že nám to později přidělá starosti. Pokud někdo měsíce ignoruje nepořádek ve voze, je možné že podobný vzorec chování uplatňuje i v práci nebo v osobním životě.

Na druhou stranu, existují i studie, které spojují menší potřebu řádu s vyšší kreativitou a otevřeností novým zkušenostem. Lidé méně svázaní pravidly bývají flexibilnější. Jenže pozor – tahle „výhoda“ funguje jen do určité míry. Jakmile chaos přeroste přes hlavu, kreativita jde stranou.

Rozdíly mezi muži a ženami? Překvapivě malé

Často se říká, že muži mají v autě větší nepořádek než ženy. Realita ale není tak černobílá. Výzkumy publikované v Journal of Research in Personality ukazují, že rozdíly ve svědomitosti mezi pohlavími jsou spíš mírné, někdy téměř zanedbatelné.

Mnohem víc záleží na životní situaci. Rodiče malých dětí vozí kočárky, hračky, svačiny a občas i zapomenuté ponožky. Lidé, kteří pracují na cestách, mají z auta mobilní kancelář – složky, notebook, poznámky. A pořádek pak dostává jiný význam, někdy se zkrátka nestíhá.

Má cenu úklid auta řešit?

Podle psychologů může být stav auta docela užitečný ukazatel. Pokud vám nepořádek začne vadit, možná to není jen o těch věcech samotných. Možná je to signál, že toho je moc a potřebujete ubrat.

Někdy stačí málo – deset minut týdně, vysypat odpadky, srovnat přihrádku, otřít palubní desku. Taková drobnost dokáže překvapivě vrátit pocit kontroly. A ten bývá v období stresu k nezaplacení.

Nejde o to mít auto jako ze showroomu. Přehnaná potřeba dokonalé čistoty může souviset s úzkostí nebo silnou potřebou mít vše pod kontrolou, což taky není ideální. Důležitý je spíš pocit, že se ve svém prostoru cítíte dobře a že vás zbytečně nerozptyluje.

Auto tak není jen vizitka pro sousedy na parkovišti. Často funguje jako tiché zrcadlo toho, co se děje uvnitř nás. A někdy opravdu stačí otevřít dveře, podívat se kolem sebe – a říct si, že je čas něco málo změnit.

Zdroje: apa.org, sciencedaily.com, journals.sagepub.com, ucla.edu