Proč čeští důchodci mají průměrně o 4 roky delší život než slovenští? Výzkum odhalil zásadní rozdíl.

Češi v důchodovém věku se podle nejnovějších čísel dožívají v průměru zhruba o čtyři roky víc než Slováci. Na první pohled to působí zvláštně – obě země mají podobnou minulost, podobné zvyky i zdravotnictví, které vychází ze stejného základu. Přesto mezi nimi vznikl citelný odstup.

Data Eurostatu mluví poměrně jasně. Naděje dožití při narození se v Česku pohybuje okolo 79 let, na Slovensku přibližně 75. U mužů je rozdíl ještě viditelnější – český muž se průměrně blíží k 76 letům, zatímco slovenský zůstává pod hranicí 73 let. V demografii jsou čtyři roky opravdu hodně, to není zanedbatelné číslo.

Odborníci přitom zdůrazňují, že nejde o genetickou výhodu ani o náhodný výkyv. Podle nich rozhodují každodenní návyky a také to, jak důsledně lidé využívají prevenci. A právě tady se začínají objevovat první rozdíly.

Prevence jako rozhodující faktor

Analýzy OECD opakovaně ukazují, že obyvatelé Česka chodí častěji na preventivní prohlídky. Kontrola u praktického lékaře je hrazena jednou za dva roky a podle ÚZIS ji absolvuje víc než polovina dospělých. Na Slovensku je účast dlouhodobě slabší, i když systém umožňuje podobné kontroly.

Výrazný rozdíl je i u screeningů. V Česku běží plošné programy zaměřené na rakovinu prsu, tlustého střeva a děložního čípku, s poměrně slušnou účastí veřejnosti. Včasný záchyt nemoci totiž zásadně zvyšuje šanci na přežití. Slovensko tyto programy rozjíždělo pomaleji a podle tamního ministerstva zdravotnictví naráží na menší zájem lidí, což je problém.

Kardiovaskulární onemocnění a životní styl

Nemoci srdce a cév zůstávají hlavní příčinou úmrtí v obou státech. Česká republika ale za posledních dvacet let dokázala snížit úmrtnost na infarkt myokardu poměrně výrazně. Pomohla síť specializovaných center, která zvládnou zasáhnout velmi rychle – ideálně do devadesáti minut od příjezdu pacienta. U infarktu přitom rozhodují minuty, někdy i desítky sekund, protože srdeční sval bez kyslíku rychle odumírá.

Slovensko sice vybudovalo také intervenční centra, jenže jejich hustota není podle evropských statistik taková. V některých regionech je dostupnost horší a rozdíl několika desítek minut může znamenat zásadní zlom – buď pacient přežije bez větších následků, nebo se potýká s trvalými komplikacemi.

Do hry vstupuje i životní styl. Eurostat dlouhodobě řadí Slovensko mezi země s vyšší spotřebou alkoholu na obyvatele. Nadměrné pití přispívá k vysokému tlaku, onemocněním jater i některým typům nádorů. Kouření je problém v obou zemích, i když v Česku v posledních letech podíl kuřáků mírně klesá – není to dramatický pokles, ale je patrný.

Rozdíly v socioekonomických podmínkách

Na délku života má vliv také vzdělání a výše příjmu. Lidé s vyšším vzděláním obvykle víc řeší prevenci, stravu i pohyb, a obecně se lépe orientují ve zdravotním systému. Český statistický úřad uvádí, že podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel roste v Česku rychleji než na Slovensku. A právě vzdělání podle řady studií souvisí s nižší úmrtností, i když to samozřejmě není jediný faktor.

Roli hraje i ekonomická stabilita ve stáří. Čeští senioři mají podle OECD o něco lepší dostupnost domácí péče a terénních služeb. Ty dokážou pomoci včas, ještě před tím než se stav zhorší natolik, že je nutná hospitalizace. Někdy jde o drobnost, která ale rozhodne.

Ve výsledku tedy nejde o jeden zázračný zákon ani jednu nemocnici. Spíš o kombinaci dostupné prevence, rychlé specializované péče a ochoty lidí řešit své zdraví dřív, než je pozdě. Čtyři roky navíc nejsou maličkost – představují tisíce životů ročně. Pro lidi ve středním věku z toho plyne poměrně prosté doporučení: chodit na kontroly, hlídat si tlak či cholesterol a nepřehlížet varovné signály, i když se zdají banální.

Zdroje: ec.europa.eu, oecd.org, uzis.cz, czso.cz