Při sušení prádla na sušáku se dopouštíme stejné chyby, což prodlužuje dobu schnutí.

Věšení prádla bývá rutinní činnost, kterou většina z nás přebírá z domova. Některé návyky ale vznikly v době, kdy se nad tím příliš nepřemýšlelo, a dnes se ukazuje, že řadě domácností zbytečně prodlužují dobu schnutí. Odborníci z testovacích laboratoří upozorňují, že i drobné změny mohou zkrátit schnutí o desítky minut a zároveň zabránit zatuchlé vůni, která se občas u mokrého prádla objeví.

Rozhodující je především proudění vzduchu. Pokud visí jednotlivé kusy těsně vedle sebe, vlhkost v látce zůstává uvnitř a nemá kam unikat. Mnoho lidí navíc přehazuje oblečení přes dvě příčky naráz, aby ušetřili místo, jenže právě v tom vzniká problém – látka se v přeloženém místě zhušťuje a tuto část pak sušák téměř neprovětrá.

V místech, kde se látka shlukne, vzniká malý kapsovitý prostor, ve kterém se drží vlhkost. U některých tkanin to pouze prodlouží dobu schnutí, jiné mohou začít nepříjemně vonět. Technici upozorňují, že je lepší prádlo napnout přes jednu příčku a kolem něj nechat prostor, než se snažit využít všechna volná místa na sušáku.

Oblíbený způsob věšení často funguje proti nám

Nejčastější potíž vidí odborníci v tom, že lidé věší prádlo příliš nahusto. Jakmile se jednotlivé kusy dotýkají nebo překrývají, proudění vzduchu mezi nimi je minimální. A právě dostatek vzduchu je pro schnutí klíčový. Jak vysvětluje fyzička z Evropské meteorologické společnosti, látka vysychá teprve ve chvíli, kdy se kolem ní vzduch může volně pohybovat.

Svoji roli ale hrají i detaily, které člověk často přehlédne. U kalhot, mikin nebo silnějších textilií zůstávají švy, kapsy či spodní okraje mokré výrazně déle než zbytek. Stačí je obrátit ven nebo látku jen lehce natáhnout, aby neležela ve více vrstvách na sobě.

Problém bývá i u větších kusů, například povlečení nebo osušek. Jakmile se přeloží, vznikne uvnitř uzavřený prostor připomínající malou vlhkou komoru. V takovém případě odborníci doporučují rozprostřít látku v celé její šířce. Pokud to sušák neumožní, je lepší ji sušit samostatně, než ji vrstvit na další oblečení.

Malá úprava, ale znatelný výsledek

Technici se shodují, že nejjednodušší zásada zní: jednotlivé kusy by se neměly dotýkat. Když prostor nestačí, dá se pomoci střídáním krátkých a delších kusů, které mezi sebou vytvoří malé mezery. I to stačí k tomu, aby se vzduch začal pohybovat a schnutí se znatelně zrychlilo.

Princip je stále stejný – vzduch se musí dostat ke každému kusu oblečení. Prádlo, které visí volně, uschne rychleji a nezůstává v něm vlhkost uzavřená. Podobně to dělají i profesionální prádelny, kde se zaměstnanci snaží, aby se textilie navzájem nepřekrývaly a mezi jednotlivými kusy byla vždy mezera.

V domácnostech, zejména v bytech, může pomoci i jednoduchý krok: přesunout sušák tam, kde se vzduch více hýbe – například k oknu nebo do chodby, kde bývá průvan. Nejenže se prádlo usuší rychleji, ale také si déle udrží svěží vůni, což ocení hlavně ti, kteří perou často.

Zdroje: dtest.cz, idnes.cz, novinky.cz