Premiéra českého filmu dopadla katastrofálně. Po deseti minutách jsem utekla domů a nebyla jsem sama.

Sobotní večer v kině se měl stát příjemným zakončením týdne. Namísto toho jsem zažila jedno z největších filmových zklamání tohoto roku. Vstala jsem a odešla už po deseti minutách. A nebyla jsem, bohužel, sama, kdo to udělal.

Hned od začátku bylo tempo neuvěřitelně pomalé, dialogy působily strojeně a celková atmosféra byla tíživá. Film sice obsahuje vtipné hlášky, ale ty se úplně ztrácejí mezi tématy, jako je smrtelná diagnóza, opuštěné dítě nebo zklamání z lásky. 

V tu chvíli mi došlo, že tohle nebude žádná pohodová romantická komedie. Buď marketingové oddělení filmu fatálně selhalo, nebo se tvůrci rozhodli diváky pořádně napálit. Tak či tak, moje trpělivost byla u konce.

Film provází hromada zklamání

Josef v podání Ondřeje Vetchého měl být sympatický chlapík, který vyrábí nádherné housle a je zakoukaný do své sousedky. Jenže celý příběh se točí kolem toho, že mu zbývají pouhé dva měsíce života a on si sepíše seznam věcí, které chce ještě stihnout. Například hledá majitele pro svou fenku Pampelišku nebo shání někoho, kdo bude dolévat ptákům vodu.

Skvělí herci v ne tak skvělém díle

Náhle se objeví, má podezření, že by Josef mohl být její otec, pak zjistí, že čeká dítě, přijde o bydlení a nastěhuje se k úplně cizímu člověku. 

Zklamání zažilo více diváků

Jeden z recenzentů se ve svém komentáři vyjádřil takto: „Divák nemusí být žádný Columbo, aby uhodl, co v další větě někdo řekne nebo co se stane. Kdosi se tu zjevně bál dramatičtějších nebo vyhrocenějších scén.“ Tvůrci se prý inspirovali japonskou kinematografií, konkrétně díly režiséra Hirokazu Koreedy. 

Horského letošní novinka

Film, ze kterého jsem utekla, byl Moře na dvoře. Název odkazuje na louži, kterou hlavní hrdina považuje za své moře. Poetická metafora, která ale ve filmu působí tak křečovitě, až to bolí. Josef chrání louži před vyschnutím, aby ptáci měli kde pít. Ale ani tato krásná myšlenka nedokáže zachránit celý film.

Nejvíc mě mrzí promarněná příležitost. Příběh houslaře, který si na sklonku života plní sny, mohl být dojemný a inspirativní. Herci jsou skvělí, lokace půvabné, téma nadčasové, jenže zpracování mohlo být určitě lepší. A ta filmová louže měla možná raději vyschnout hned na začátku, stejně jako moje naděje na příjemný filmový večer.

Zdroje: csfd.cz, cervenykoberec.cz, cs.wikipedia.org