Předpověď se opět upravila. Teploty se budou vyvíjet jinak, než naznačovaly původní odhady.

Meteorologové během několika dní upravili výhled teplot pro Česko. Zatímco původní modely počítaly s rychlým nástupem výrazně nadprůměrných hodnot, aktuální data naznačují odlišný scénář. Teploty se podle nové předpovědi nevydají směrem, který ukazovaly první odhady.

Český hydrometeorologický ústav v poslední týdenní prognóze upozornil, že se změnilo rozložení tlakových útvarů nad Evropou. A právě to je na jaře klíčové. Stačí, aby se tlaková výše posunula o pár stovek kilometrů, a proudění se místo ze severu stočí od jihu. Rozdíl? Klidně i deset stupňů během týdne.

Původní výstupy numerických modelů, tedy složitých výpočtů atmosférického vývoje, pracovaly s variantou teplého proudění od jihozápadu. Novější běhy modelů ale častěji počítají s chladnějším vzduchem od severu a severovýchodu. Laicky řečeno, místo brzkého jara může přijít návrat k teplotám blízkým dlouhodobému průměru.

Proč se předpověď mění ze dne na den

Moderní meteorologie stojí na takzvaných numerických modelech. Jde o výpočty, které zpracovávají obrovské množství dat z družic, radarů a pozemních stanic. Model však nikdy není definitivní. Každých šest až dvanáct hodin dostává nová vstupní data a výsledek se může změnit.

Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí ECMWF patří mezi nejpřesnější instituce na světě. I jeho model ale pracuje s pravděpodobností. Pokud se atmosféra nachází v nestabilním režimu, například při rozpadu polárního víru nebo při výrazném zvlnění tryskového proudění, roste nejistota předpovědi.

Teploty mohou zůstat kolem průměru

Aktuální výhled ČHMÚ zatím brzdí představy o rychlém nástupu tepla. Denní průměry se mají držet spíš tam, kde je pro toto období běžné. Meteorologové vycházejí z normálu 1991 až 2020 a právě k němu všechno poměřují, i když se to v běžných zprávách často zjednoduší.

Ještě před pár dny to vypadalo na sérii teplých dnů nad dvacítkou. Teď se mluví spíš o 12 až 17 stupních přes den, při jasné obloze mohou ranní minima spadnout ke čtyřem nebo pěti stupňům. Není to žádný návrat zimy, ale ani výrazné jaro. Pro sady a vinice vlastně docela úleva.

Hodně napoví i oblačnost. Když se zatáhne, maxima zůstanou níž a slunce nemá šanci vytáhnout teplotu tak rychle nahoru. Stačí pár hodin přímého svitu a rozdíl je znatelný, někdy až překvapivý.

Roli hraje proudění i stav půdy

Není to jen o tom, odkud vítr fouká. Do hry vstupuje i samotná krajina. Půda po zimě bývá nasáklá vodou a část energie ze slunce se spotřebuje na výpar, takže vzduch se ohřívá pomaleji. Meteorologové tomu říkají latentní teplo výparu – zní to složitě, ale princip je jednoduchý.

Suchý povrch reaguje jinak. Zahřeje se rychle a teploty pak letí nahoru skoro skokově, jak jsme to zažili v minulých suchých letech. Letos jsou podle Intersucha vláhové podmínky zatím spíš dobré, extrémy by tedy mohly zůstat mírnější. Uvidí se, jak dlouho to vydrží.

Současné údaje tak naznačují, že žádné výrazné teplotní výkyvy se teď nechystají, i když jistota stoprocentní není nikdy. Atmosféra je proměnlivá a někdy stačí malý impuls aby se vývoj stočil jinam.

Pro běžného člověka z toho plyne jednoduchá věc: sledovat aktualizace. Předpověď na tři až pět dní bývá podle statistik velmi solidní, u delších horizontů už roste nejistota a scénáře se přepisují. To není chyba, spíš realita práce s daty.

Plánujete‑li práce na zahradě nebo první delší výlet, vyplatí se kontrolovat nové běhy modelů. Ty se během týdne několikrát přepočítají a proudění se může znovu přeskupit. Jaro zkrátka letos nepůsobí ustáleně, teplo přijde postupně a bez velkých fanfár.

Zdroje: chmi.cz, ecmwf.int, intersucho.cz