Pozor na televize v dětském pokoji: Kolik jich lze mít na jednu platbu koncesionářských poplatků?

Mnoho domácností dnes používá několik televizorů, například v obýváku, ložnici i v dětském pokoji. Přesto se televizní poplatek neplatí za každý z nich, ale pouze za jednu domácnost. Zásadní je, zda v ní někdo bydlí a má připojení k elektrické síti.

Nezáleží na tom, kolik přijímačů se v bytě nebo domě skutečně používá.

Poplatek se platí za domácnost, ne za počet televizí

Podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, platí každá domácnost, která má přijímač umožňující sledování vysílání České televize nebo poslech Českého rozhlasu. Z pohledu České televize je plátcem každý, kdo má v domácnosti elektrickou zásuvku a trvale ji užívá. Od května 2025 tak už není podstatné, zda máte klasickou televizi, notebook nebo monitor s tunerem, rozhoduje samotná existence domácnosti napojené na elektřinu.

To znamená, že pokud má rodina televizi v obývacím pokoji a další v dětském, poplatek zůstává stejný. Platí se jedna částka za celou domácnost, ne za jednotlivé přístroje. Výše televizního poplatku činí 160 korun měsíčně, rozhlasový poplatek 55 korun měsíčně. Česká televize ani Český rozhlas nepožadují evidenci počtu přístrojů ani místností, kde jsou umístěny.

Televize v dětském pokoji? Pořád se počítá

Z pohledu zákona je zcela jedno, zda televizor v dětském pokoji slouží ke sledování pohádek, her nebo k pouštění YouTube. Jakmile je televize připojená k elektrické síti a je možné na ní sledovat televizní vysílání (například přes anténu, set-top box nebo kabelovku), spadá pod povinnost platit poplatek. Stejně tak je zahrnut i televizor, který děti využívají jen jako displej pro konzoli nebo internetový obsah. Rozhodující je možnost přijímat signál, ne konkrétní způsob použití.

Mnoho rodičů se domnívá, že televize v dětském pokoji nepodléhá poplatku, když se na ní nepřijímá běžné vysílání. To ale není rozhodující. Česká televize vysvětluje, že povinnost vzniká už samotným vlastnictvím zařízení umožňujícího příjem signálu. Teprve pokud je přijímač technicky nepoužitelný nebo trvale odpojen od elektřiny, lze žádat o vyřazení z evidence.

Kdo může být od poplatku osvobozen

Existuje několik výjimek, kdy lidé televizní ani rozhlasový poplatek neplatí. Podle aktuálních pravidel pro rok 2025 jsou osvobozeni například:

• osoby s těžkým zrakovým nebo sluchovým postižením,
• senioři pobírající příspěvek na živobytí,
• lidé žijící v domácnosti bez elektřiny.

O osvobození je nutné požádat písemně a doložit splnění podmínek. Samočinně se neprovádí. Například pokud někdo vlastní chatu bez připojení na elektřinu, poplatek neplatí. Jestliže je však chata elektrifikovaná a majitel ji využívá, Česká televize ji může brát jako další poplatkovou adresu, pokud není součástí hlavní domácnosti.

Kdy můžete přestat platit

Poplatek nezaniká automaticky jen tím, že televizi vypnete nebo odhlásíte odběr elektřiny. Je nutné České televizi a Českému rozhlasu oznámit ukončení užívání přijímače a přiložit čestné prohlášení, že v domácnosti žádné takové zařízení není. Bez toho poplatková povinnost trvá a instituce mohou poplatky vymáhat zpětně až tři roky nazpět.

Z kontrolních statistik České televize vyplývá, že roční nedoplatky činí desítky milionů korun a vymáhají se pomocí exekucí. Nejde tedy o formální povinnost, ale o zákonnou povinnost se sankcemi až 10 000 korun za neplacení.

Co když máte více bytů nebo televizi na firmu

Televizní poplatky se vážou na domácnost, nikoliv na osobu. Kdo má více bytů, musí platit za každý, kde je elektřina a možnost přijímat vysílání. Typicky jde například o rekreační objekt, kde se pravidelně pobývá. Naopak na firmy se vztahuje jiný režim, každá právnická osoba platí za každých 10 přijímačů jednu sazbu. Není tedy rozhodující, že jde o stejného vlastníka nebo značku televizoru.

Pro běžnou rodinu tak platí jednoduché pravidlo: jedna domácnost = jedna platba, bez ohledu na počet televizí. Z toho vyplývá, že televize v dětském pokoji je v ceně, ale pokud máte další bydlení s vlastním měřením elektřiny, může vzniknout nová povinnost.

Na počtu televizí nezáleží, na místě ano

Z pohledu roku 2025 je jasné, že televizní a rozhlasové poplatky se platí na úrovni domácnosti, nikoli přístrojů. Televize v dětském pokoji tedy neznamená vyšší platbu, ale ani nepředstavuje výjimku z povinnosti. Poplatek se vztahuje na celé místo trvalého užívání s elektřinou. Neplatí jej jen ti, kdo prokazatelně nemají žádné zařízení umožňující příjem vysílání nebo jsou zákonem osvobozeni.

Pravidla se tak dotýkají prakticky všech běžných domácností v Česku. A ačkoliv je zavedení poplatku spojeno s mnoha mýty, princip je jednoduchý, stačí totiž jedno místo s elektřinou a všechna vaše televizní zařízení už jsou v ceně jediné platby.

Zdroje: poplatky.ceskatelevize.cz; poplatek.rozhlas.cz; zakonyprolidi.cz