Potápěč nalezl na dně oceánu lesklý předmět, pod nímž se ukrýval objev připomínající legendární Atlantidu.

Zkalená voda u břehů jezera se právě zvedla, když se rukavice dotkla něčeho hladkého. Lesk střepu, nic víc, a přesto začátek příběhu, který přepsal mapu mayského světa. Pod hladinou Atitlánu leží Samabaj: potopený ostrov rituálů, kam kdysi přijížděli poutníci.

Představte si to: plavete ve ztichlé krajině, kam neproniká šum vesnic ani hlasy trhu. Jen lávové hřebeny, písek a kameny poskládané do zdí. Bylo to město? Nebo svatyně? A proč muselo zmizet pod vodou? Náš kurz dnes vede do Guatemaly, na dno jezera Atitlán, kde potápěči a archeologové krok za krokem zvedají závoj nad místem zvaným Samabaj – ostrovem, který se stal poutním cílem a pak se propadl do ticha vody.

Lesk střepu, který otevřel jezero

Příběh začíná prostě, nález keramiky, pak další, až k jasné linii kamenných bloků. Rekreační potápěč z jezera si v 90. letech všiml na vyvýšenině pod hladinou zbytků staveb. Když se v roce 1996/98 vracel, kameny najednou dávaly smysl: zdi, stupně, oltáře. Teprve o více než deset let později dorazil výzkumný tým a nasadil sonar i systematické mapování. Hloubka? Zhruba 15–30 metrů, podle místa a stavu vody. A první jistota, nejde o náhodné trosky, ale o ostrovní sídlo z pozdně předklasického období.

Ostrov rituálů: proč právě sem pluli

Samabaj nebyl klasické město s tržišti a dílnami. V jádru leželo veřejně-rituální centrum s uzavřeným náměstím, stélami a oltáři. Do dneška je na ostrově identifikováno kolem dvaceti staveb a nejméně několik stél a oltářů, v některých sezónách výzkumu padala čísla k osmnácti monumentům a čtyřem oltářům. V okolí plazy stojí i malé kruhové stavby – parní lázně, kde se poutníci očistili před obřady. Kdo kdy zažil chlad vody ve vysoké nadmořské výšce, tomu dává sauna na ostrově smysl víc než poetická metafora.

Sem se nechodilo jen pro požehnání. Keramika z různých oblastí ukazuje na dálkové kontakty a status místa. A když se na večerním nebi rozhořel kouř z obřadních ohňů, musel být vidět daleko po hladině, jako maják. V kruhu sopek San Pedro, Tolimán a Atitlán se ostrov přirozeně stával středem prvotní krajiny, o níž mluví mýty. Není náhoda, že současný výzkum Samabaj označuje za poutní místo, ke kterému připlouvaly čluny se skupinami věřících. Už to slyšíte? Rytmus vesel, šplouchání u nábřežních kamenů.

Jak se ostrov potopil

Jezero Atitlán je kaldera, tělo dávného vulkanického výbuchu. Nemá odtokovou řeku, úroveň vody se tu vlní podle srážek, sesuvů a sopečných procesů. V archeologických zprávách čteme, že před dvěma tisíci lety bylo jezero o desítky metrů níže, pak přišel zlom a voda rychle stoupla. Na jižní straně jezera se pod hladinou sledují stupňovité formace a staré pláže. Datování dřevních zbytků a keramické série ukazují na zaplavení kolem roku 250–300 n. l. Výsledek? Ostrov se proměnil v reliéf na dně a struktury se zakonzervovaly jako kapsle času.

A teď si položme otázku: co by z takového místa zůstalo na pevnině po staletích nájezdů, staveb a rabování? Voda byla v tomto případě paradoxně štítem.

Dnešní výzkum: mapy z bublin a digitální návrat

Novější mezinárodní mise pod hlavičkou odborného poradního orgánu k Úmluvě UNESCO o podvodním kulturním dědictví pomohly Samabaj znovu lokalizovat, georeferencovat a navrhnout šetrné způsoby zpřístupnění, virtuálně, bez lámání kamenů a vyzvedávání každé střepiny. Pod hladinou se dnes měří s milimetrovou trpělivostí: provázky vyznačují zdi, výzkumnice zapisují rozměry každého bloku, sonar kreslí skrytou architekturu. Směr je jasný: chránit, porozumět a alespoň v modelech vrátit ostrov nad hladinu.

Co si z mayské Atlantidy odnést

Příběh Samabaje není jen efektní přezdívka. Je to důkaz, že vody dokážou uchovat celé kapitoly dějin, když my jim dáme čas a respekt. A také připomínka, že posvátné krajiny se rodí ze vztahu lidí a místa, tady z ticha hladiny, větru od sopek a tance ohně, který se odrážel na vlnách.

Až budete stát na břehu jezera, zkuste si představit člun plný poutníků a kamenem vydlážděné molo, které už nevidíme. Pod nimi leží ostrov, který mlčí, ale vypráví každému, kdo má chuť poslouchat.

Zdroje: Reuters, Arqueología Mexicana, Asociaciontikal, Mesoweb, Infobae, Youtube