Pokud vlastníte starý porcelánový servis po babičce, měli byste si nechat udělat odhad před jeho prodejem. Některé soupravy mohou mít pro sběratele značnou hodnotu.

Porcelánový servis zděděný po prarodičích často skončí na bazaru za pár stovek. Jenže některé soupravy se na trhu pohybují v úplně jiných částkách – klidně v tisících, někdy i desetitisících korun. Záleží na značce, stáří, stavu i tom, co zrovna sběratelé hledají.

Na první pohled vypadají talíře a šálky skoro stejně. Bílý porcelán, zlatá linka, květiny, občas malý oťuk. Rozdíly jsou ale ukryté tam, kam se většina lidí ani nepodívá – na spodní straně. Takzvaná podznačka napoví, kdo servis vyrobil a přibližně kdy. A právě to bývá rozhodující.

Podle Asociace starožitníků ČR je v posledních letech znát větší zájem o český porcelán z období první republiky, ale i o kusy z 19. století. Sběratelé dávají přednost kompletním jídelním nebo kávovým servisům, které přežily desetiletí bez výraznější újmy. Jakmile je sada rozbitá nebo neúplná, cena jde dolu.

Rozhoduje značka i příběh porcelánky

Vysoké částky se pojí hlavně se jmény jako Meissen, Rosenthal nebo Haas & Czjzek, případně s výrobou ze Slavkovska a Karlovarska. Míšeňský porcelán si drží pověst evropské špičky už po generace. Není výjimkou, že kompletní servis z 19. století v aukci překročí 50 tisíc korun – a někdy i víc, záleží na konkrétním kusu.

Roli hraje i takzvaná provenience. Pokud se dochoval účet, věnování nebo aspoň věrohodná rodinná historka, která servis spojuje s určitou osobou či událostí, může to cenu posunout. Sběratelé totiž nekupují jen porcelán jako takový, ale i kontext a kus historie.

Stav a kompletnost hrají zásadní roli

Odborníci upozorňují, že i drobnost – vlasová prasklina nebo sotva znatelný oťuk – znamená pokles hodnoty klidně o desítky procent. Porcelán je sice tvrdý, ale zároveň křehký materiál vypalovaný při vysokých teplotách. Jakmile se naruší glazura, tedy vrchní sklovitá vrstva, zkušené oko to pozná hned.

Stejně důležitá je kompletnost. Chybějící polévková mísa, podšálky nebo třeba jen jeden hrnek? Cena jde okamžitě dolů. Plně dochovaný servis pro dvanáct osob je na trhu mnohem zajímavější než neúplná sada pro šest, i když je dekor stejný.

Data z aukčního portálu LiveBid ukazují, že běžné poválečné servisy se prodávají většinou za několik tisíc korun. U starších kolekcí, případně u výrazného designu – třeba z období art deco – se ale částky šplhají podstatně výš. Někdy několikanásobně.

Retro design láká novou generaci sběratelů

V posledních letech se vrací zájem o porcelán ze 60. a 70. let. To, co dřív působilo obyčejně, dnes najednou zapadá do moderních interiérů. Jednoduché tvary, odvážnější barvy, minimum zdobení.

Kousky z porcelánky v Lounech nebo z produkce někdejšího Československého porcelánu se objevují i v designových bytech. Ceny zatím nejsou rekordní, ale obchodníci mluví o rostoucím trendu – a ten se může během pár let promítnout i do cen.

Jak postupovat před prodejem

Najdete-li doma starý servis, vyplatí se nejdřív všechno zdokumentovat. Každý kus zvlášť, detail značky, i případné poškození. Fotky by měly být ostré a bez filtrů, ať je stav opravdu vidět.

Potom je rozumné obrátit se na znalce nebo přímo na aukční síň. Odhad bývá často nezávazný, někdy i zdarma – zvlášť pokud předmět nabídnete do aukce. Prodej „od oka“ přes inzerát může znamenat zbytečnou ztrátu, rozdíl jde klidně do tisíců korun.

Znalec při posuzování neřeší jen výrobce a stáří. Sleduje i aktuální poptávku na trhu, vzácnost dekoru nebo to, zda se podobné kusy v poslední době objevily v aukcích. Starý porcelán samozřejmě není automaticky poklad. Ale prodávat ho bez odhadu? To se nemusí vyplatit, zvlášť dnes kdy se zájem o poctivé řemeslo zase zvedá.

Zdroje: antiquestradegazette.com, livebid.cz, asocr.cz, sothebys.com