Pokud máte doma plastová okna z devadesátých let, děláte si drahé starosti. Odborníci vysvětlují důvody.

Plastová okna montovaná v devadesátých letech dnes často představují zbytečný únik tepla a vyšší výdaje za energie. Přesto je má doma pořád spousta lidí – v bytech i rodinných domech po celé republice. Podle odborníků už dávno nesplňují to, co se dnes považuje za běžný standard.

Po roce 1995 šla výměna oken ruku v ruce s rekonstrukcemi. Byla to tehdy novinka, známka pokroku a taky příslib úspor. Jenže vývoj se nezastavil. Co tehdy stačilo – dvojsklo a tříkomorový profil – je dnes spíš podprůměr. Současná okna mívají šest i více komor a běžně trojsklo s výrazně lepší izolací.

Rozdíl přitom není jen „na papíře“. Starší okna dosahují součinitele prostupu tepla (Uw) klidně 1,6 až 2,0 W/m²K. Nové výrobky se dostávají pod 0,9. A tady platí jednoduché pravidlo: čím nižší číslo, tím méně tepla uteče ven.

Teplo mizí rychleji, než si myslíte

Data Ministerstva průmyslu a obchodu ukazují, že vytápění tvoří asi 60 % spotřeby energie domácnosti. Okna jsou přitom slabým místem obálky domu. Energetický specialista Karel Srdečný ze Střediska pro efektivní využívání energie opakovaně upozorňuje, že nekvalitní výplně otvorů mohou zvýšit spotřebu tepla i o desítky procent – a to už je na účtech znát.

Problém je i v samotném stáří materiálu. Plast časem ztrácí pružnost, těsnění tvrdne a mezi rámem a křídlem se objevují drobné spáry. Člověk si jich sotva všimne, ale průvan cítit je. Přidá se rosení skel, někde i plíseň. A to už není jen otázka komfortu, ale i zdraví.

Problém není jen ve skle, ale i v konstrukci

Někteří majitelé si říkají, že stačí vyměnit sklo a je hotovo. Jenže tak jednoduché to většinou není. Rámy z devadesátých let často neunesou těžší trojskla, případně na ně nejsou konstrukčně připravené. Tehdejší profily měly méně komor, tedy dutin, které dnes fungují jako tepelná bariéra.

Současná okna pracují i s detaily, které dřív nebývaly běžné. Například takzvaný teplý rámeček mezi skly – distanční prvek z materiálu s nižší vodivostí. Oproti starým hliníkovým rámečkům omezuje ochlazování okrajů skla a snižuje riziko kondenzace. Hliník totiž vytváří tepelný most, kudy teplo uniká o něco víc, než by mělo.

A pak je tu ekonomika. Domácnost, která za vytápění plynem vydá kolem 35 tisíc korun ročně, může kvůli zastaralým oknům platit o několik tisíc navíc. Není to málo. S rostoucími cenami energií se navíc návratnost investice zkracuje, i když samozřejmě záleží na konkrétním domě.

Dotace mohou výrazně pomoci

Výměnu oken podporuje program Nová zelená úsporám. Podmínkou je splnění přísných parametrů – právě například nízké hodnoty Uw. Administraci zajišťuje Státní fond životního prostředí a podle jeho údajů patří okna mezi nejčastěji podporovaná opatření.

Odborníci ale upozorňují na jednu věc: samotná výměna oken nemusí být samospasitelná. Pokud dům nemá zateplenou fasádu nebo střechu, část úspor se jednoduše ztratí jinde. Dává proto smysl postupovat komplexně a nechat si zpracovat energetický posudek – ten ukáže, kde teplo uniká nejvíc a co řešit dřív.

Stejně důležitá je montáž. I kvalitní okno může ztratit své vlastnosti, když se špatně osadí. Netěsnosti pak způsobí kondenzaci vlhkosti uvnitř konstrukce, a problém je na světě. Vyplatí se proto vybírat firmu s referencemi a certifikací, i když to znamená o něco vyšší cenu.

Majitelé starších oken by si měli alespoň nechat zkontrolovat těsnění a seřízení kování. Někdy to pomůže, aspoň na čas. Pokud ale okna slouží přes pětadvacet let, investice do nových modelů většinou dává smysl – ekonomicky i z hlediska pohodlí. Rozdíl poznáte nejen na ročním vyúčtování, ale i při obyčejném stání u okna v zimě. A to je, zvlášť dnes, argument který se přehlíží těžko.

Zdroje: mpo.cz, sfzp.cz, ekoenergie.cz, tzb-info.cz