Podvodní influenceři: Často si pořizují falešné sledující a vystavují neautentické designérské kousky.

Možná se vám stalo, že sledujete někoho na Instagramu s milionem sledujících, ale jeho fotky mají jen pár stovek lajků. Gratulujeme – pravděpodobně jste narazili na falešného influencera. Tahle oblast je úplně zamořená lidmi, kteří si kupují followery, nosí padělané luxusní věci a předstírají život, na který prostě nemají. Někdy jim to jde roky, jindy je lidé odhalí během pár hodin. Je to obrovský byznys. Škodí úplně všem, firmám i obyčejným lidem, kteří věří tomu, co vidí.

Anatomie podvodu

Koupit si sledující dnes zvládne každý. Za pár set korun dostanete deset tisíc fanoušků z nějaké exotické země. Jenže tihle roboti vám nebudou lajkovat, nebudou komentovat a rozhodně si nekoupí nic, co propagujete.

Chytřejší podvodníci si kupují i lajky s komentáři. Pak vznikají úplně absurdní situace, někdo má pod fotkou večeře komentáře typu Nice pic bro nebo So beautiful. Jasně, že to napsal robot, který netuší, na co kouká.

Další trik je kupování od skutečných účtů. Existují farmy, kde lidé za pár korun denně lajkují a sledují, co jim řeknou. Stojí to více, ale odhalit se to skoro nedá.

Padělané luxusní zboží

Spousta influencerů si objednává napodobeniny z Turecka nebo z Číny a tváří se, že to jsou originály. Falešný Rolex za dva tisíce vypadá na instagramové fotce stejně jako pravý za půl milionu.

Některé značky s tím už něco dělají. Louis Vuitton má speciální kódy, které se dají ověřit. Ale většinu lidí to nezajímá, chtějí jen vidět ten luxus.

Vznikl dokonce celý systém půjčování a pronájmů. Influenceři si půjčí drahý šperk na focení, vrátí ho a za týden ukazují další nákup. Lidé netuší, že ten už dávno putuje k dalšímu zákazníkovi.

Když to praskne

Někdy se to odhalí úplně banálně. Třeba když se někdo pochlubí novým iPhonem, ale metadata fotky prozradí, že je focena starším modelem. Nebo když tvrdí, že je v Dubaji, ale lokace říká něco úplně jiného.

Belle Gibson z Austrálie je klasický příklad. Tvrdila, že si vyléčila rakovinu mozku přírodní cestou. Získala stovky tisíc sledujících a vydělala miliony na knížce a aplikaci. Až pak se ukázalo, že tu rakovinu nikdy neměla a všechno si vymyslela.

Fyre Festival ukazuje, jak moc dokážou falešní influenceři napáchat škody. Organizátoři zaplatili desítky influencerů, aby propagovali luxusní festival na Bahamách. Ve skutečnosti tam na lidi čekaly jen stany na pláži a sendviče se sýrem. Úplná katastrofa.

Co to dělá se značkami?

Firmy postupně zjišťují, že platí za reklamu, kterou vlastně nikdo nevidí. Když má influencer milion sledujících, ale jen tisíc skutečných fanoušků, tak je ta spolupráce k ničemu. Proto vznikají nástroje, které dokážou odhalit falešné sledující.

Některé značky už chtějí detailní rozbory před spoluprací. Nezajímá je jen počet sledujících, ale také míra zapojení, demografické údaje a jestli jsou komentáře od lidí nebo od robotů. Chytřejší firmy začínají spolupracovat s menšími influencery, kteří mají sice méně sledujících, ale jsou skuteční.

Zákony se také zpřísňují. V některých zemích musí influenceři označovat placenou spolupráci a mohou dostat pokuty za klamavou reklamu. V Austrálii nebo Anglii už mají docela přísná pravidla.

Jak poznat pravého od falešného?

Podívejte se na poměr sledujících a lajků. Když má někdo sto tisíc sledujících, ale jeho příspěvky mají jen padesát lajků, tak s tím něco nesedí.

Koukněte na komentáře. Opakující se fráze, nesmysly nebo komentáře, které vůbec nesouvisí s tím, co je na fotce, jsou jasné znamení falešné míry zapojení A také sledujte, jestli ten influencer vůbec odpovídá svým fanouškům.

Všímejte si, jestli to dává smysl. Když někdo jeden den ukazuje luxusní dovolenou v Monaku a druhý den žádá o peníze na léčbu, tak možná něco nehraje. Skuteční influenceři mají většinou nějakou ucelenou image, kterou si drží dlouhodobě.

Falešní influenceři jsou prostě realita dnešních sociálních sítí. Škodí nejen firmám, které vyhazují peníze za neúčinnou reklamu, ale i obyčejným lidem, kteří věří tomu, co vidí. Naštěstí se objevují lepší nástroje na jejich odhalování a zákony začínají reagovat. My jako spotřebitelé můžeme pomoct tím, že budeme kritičtější a nebudeme věřit všemu, co vidíme na obrazovce. Pamatujte si, když něco vypadá moc dobře na to, aby to byla pravda, tak to pravděpodobně pravda není.

Zdroje: antiyoutuber.cz, E15.cz, Právní prostor