Podle zdravotnického personálu by dezinfekční prostředky měly být používány pouze na třech specifických místech v domácnosti.

V mnoha domácnostech se hromadí různé spreje, gely a speciální přípravky. Ženy, které každý den uklízejí nemocniční oddělení, však upozorňují, že větší množství chemie nemusí znamenat vyšší úroveň hygieny. Podstatné je vědět, kam dezinfekce skutečně patří.

V nemocnicích se postupuje jednoduše – prostor musí být bezpečný, rychle připravený a není čas experimentovat s módními přípravky. Zkušené uklízečky proto dobře vědí, kde má dezinfekce smysl a kde jde spíš o zbytečný zvyk. Jedna z pracovnic Fakultní nemocnice Brno popsala, že lidé doma často vytahují dezinfekci ve chvíli, kdy by stačilo obyčejné setření špíny teplou vodou a saponátem. Nadbytečné používání chemie podle ní nevede k čistší domácnosti, ale spíš k podráždění kůže nebo dýchacích cest, hlavně u dětí.

Tři místa, kde má dezinfekce smysl

Nejčastěji odborníci zmiňují toaletu. Právě tady dochází ke kontaktu s mikroorganismy, které mohou způsobovat různé střevní obtíže. Nestačí se zaměřit pouze na prkénko nebo vnitřek mísy – opomíjené je například splachovací tlačítko, na které lidé sahají automaticky a mnohdy ještě před umytím rukou.

Dalším místem je kuchyňský dřez. Právě tady se střídají zbytky syrového masa, zeleniny i špinavého nádobí a podle údajů amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí patří kuchyně dlouhodobě mezi nejrizikovější prostory pro množení bakterií, jako jsou salmonely nebo kampylobakter. Horká voda si často neporadí se vším, zejména pokud se v dřezu nechává stát nádobí při pokojové teplotě.

Třetí oblastí jsou kliky a vypínače v době zvýšeného výskytu chřipek a respiračních infekcí. Celoročně je dezinfikovat není nutné, ale v období viróz mohou sloužit jako rychlý přenašeč. Některé viry podle výzkumů zveřejněných v časopise Journal of Hospital Infection vydrží na hladkém povrchu i několik hodin, a krátké přetření v těchto týdnech může výrazně snížit riziko nákazy.

Kde je dezinfekce zbytečná

Uklízečky z nemocnic často upozorňují na stejnou chybu: lidé doma přeskočí základní čištění a rovnou použijí dezinfekci. Jenže špína sama o sobě nezmizí, pouze se překryje chemickým přípravkem, který pak nemusí účinkovat správně. Silné prostředky navíc dokážou poškodit citlivé povrchy, zejména dřevo nebo některé typy kameniny. V řadě situací však postačí teplá voda, běžný saponát a několik minut času.

Proč někdy stačí méně

Pracovnice úklidu upozorňují i na další problém: čím častěji se doma používají dezinfekce bez skutečné potřeby, tím více se zvyšuje riziko vzniku odolnějších bakterií. Na možné dopady dlouhodobě varují i mikrobiologové, například z britské zdravotní služby NHS, kteří upozorňují na souvislost mezi nadužíváním biocidů a růstem rezistence některých mikrobů.

Omezení přípravků má i praktické výhody. V mnoha domácnostech se objevují celé řady lahviček, přesto by ve většině případů stačilo mít dva kvalitní prostředky a používat je cíleně. A nesmí se zapomínat na pravidelné větrání, které podle Státního zdravotního ústavu pomáhá snížit množství chemických výparů i přirozeně osvěžit vzduch.

Jak na to v běžném bytě

Pokud se člověk zaměří na tři opravdu riziková místa – toaletu, kuchyňský dřez a často používané kliky v době chřipek – udělá pro hygienu domácnosti často víc než s celou sbírkou sprejů. Důležitý je hlavně pravidelný úklid: kuchyň po vaření, toaleta průběžně a kliky podle potřeby. Přesně takto pracují i uklízečky na nemocničních odděleních, kde jsou nároky mnohem vyšší. A pokud tento postup stačí tam, je více než pravděpodobné, že plně postačí i doma.

Zdroje: cdc.gov, who.int, sciencedirect.com, jhi.ac.uk