Počasí se dramaticky změní. Nové mapy naznačují jiný vývoj, než jaký ukazovaly počáteční prognózy.

Ještě minulý týden to vypadalo na postupné oteplení a klidnější dny bez větších výkyvů. Aktuální mapy ale přinášejí jiný obrázek. Nad střední Evropou se začne měnit rozložení tlaku a právě to může počasí u nás výrazně překreslit.

Podle nových výstupů numerických modelů, z nichž vychází i Český hydrometeorologický ústav, se do Česka dostane chladnější vzduch od severozápadu. V praxi to znamená nejen nižší teploty, ale i víc oblačnosti a srážek, místy také citelnější vítr. Z původně zmiňovaných patnácti stupňů zůstává najednou sotva deset, někde i méně.

Změna souvisí s vývojem tlakové níže nad severní Evropou. Ta upraví směr proudění – místo teplého vzduchu od jihozápadu k nám začne proudit chlad od Atlantiku a oblasti Severního moře. A to je rozdíl, který se projeví poměrně rychle.

Proč se předpověď během pár dnů změnila

Předpovědi dnes stojí hlavně na numerických modelech. Jde o složité výpočty, které pracují s obrovským množstvím dat – teplota, tlak, vlhkost, rychlost proudění. Jakmile dorazí nová měření ze sond nebo družic, model se přepočítá a výsledek může vypadat jinak než předchozí běh. Někdy stačí drobná odchylka a scénář je rázem posunutý.

Modely ECMWF i americký GFS se teď shodují na ochlazení. To sice zvyšuje pravděpodobnost, že k obratu opravdu dojde, jistotu ale nepřináší. S delším horizontem totiž roste i nejistota, a to poměrně rychle.

Co konkrétně čekat v příštích dnech

Nejvíc bude znát pokles denních teplot. Tam, kde se maxima dostávala k jarním hodnotám, se vrátí spíš k deseti stupňům Celsia, na horách ještě níž. Rána mohou být chladná a nepříjemná, hlavně při větru.

Spolu s ochlazením dorazí přeháňky. Ve vyšších polohách se může objevit i déšť se sněhem, výjimečně sněhové vločky. Není to nic mimořádného, jaro takové zvraty přináší skoro pravidelně.

Meteorologové z ČHMÚ opakovaně připomínají, že právě jarní období bývá z hlediska změn velmi dynamické. Atmosféra se rychle přeskupuje a teplejší epizody střídají vpády studenějšího vzduchu. Kontrast mezi už prohřátým povrchem a chladným prouděním podporuje vznik oblačnosti i srážek – někdy během pár hodin.

Ve hře je i vítr. Pokud se tlaková níže prohloubí víc, než teď modely naznačují zesílí tlakový gradient. Jinými slovy rozdíl tlaku mezi oblastmi bude větší a proudění svižnější. A právě vítr může pocitovou teplotu srazit ještě níž, než ukáže teploměr.

Jak moc se lze na dlouhodobé mapy spolehnout

Výhled na více než pět až sedm dní je vždycky spíš orientační. Přesnost modelů se sice podle dat Světové meteorologické organizace v posledních letech zlepšila, atmosféra ale zůstává chaotický systém. Malá změna na začátku výpočtu může znamenat docela jiný konec.

Právě to se stalo i teď. První běhy modelů podcenily vliv tlakové níže nad severním Atlantikem. Nová měření z družic a meteorologických sond ale upřesnila její trajektorii i sílu a scénář pro střední Evropu se upravil.

Pro běžný provoz to znamená jediné – sledovat aktuální předpovědi. Pokud plánujete práci na zahradě nebo delší výlet, vyplatí se kontrolovat i případné výstrahy. Ochlazení nebude extrémní, ale v kombinaci s větrem může být nepříjemné.

Počasí ve střední Evropě zkrátka umí překvapit. Rychlé obraty nejsou výjimkou ale spíš součástí jara. Kdo sleduje aktuální mapy a ví, jak funguje proudění, toho podobná změna nezaskočí.

Zdroje: chmi.cz, ecmwf.int, noaa.gov, wmo.int