Pět indikátorů, že málo pijete, ačkoliv se domníváte, že je to jinak.

Mnoho lidí se domnívá, že mají pitný režim pod kontrolou, ale ve skutečnosti často celý den fungují s menším množstvím tekutin, než tělo potřebuje. Organismus přitom začíná na nedostatek upozorňovat dřív, než se objeví žízeň, a první projevy bývají nenápadné. Na častý výskyt lehké dehydratace dlouhodobě upozorňují také data Světové zdravotnické organizace.

Odborníci z evropských výživových institucí připomínají, že žízeň je spíše pozdní ukazatel. Vzniká až ve chvíli, kdy už tělo část tekutin ztratilo. Navíc řada lidí kvůli pracovnímu tempu nebo stresu ignoruje jemné signály, které jim tělo posílá. Výsledkem je, že mnozí pijí jen v krátkých dávkách a myslí si, že je to dostatečné.

Únava, která nesedí se zbytkem dne

Únava má mnoho příčin – od špatného spaní po příliš nabitý program. Britská National Health Service ale upozorňuje, že roli může hrát i nenápadný pokles hydratace. Tělo pak musí pracovat intenzivněji, krev není tak řídká a srdce má o něco víc práce. Člověk to může vnímat jako zpomalení nebo zvláštní vyčerpání, které si neumí racionálně vysvětlit.

Bolest hlavy, která se objevuje zničehonic

Bodavá nebo tupá bolest hlavy odpoledne bývá často přičítána klimatizaci nebo dlouhému času u počítače. Jenže podle studií publikovaných v časopise Nutrition Reviews může být problémem i nedostatek tekutin. Mozek při mírné dehydrataci mění svůj objem a okolní tkáně reagují napětím, což vede k bolesti. Pokud nepříjemný pocit rychle ustoupí po sklenici vody, tělo tím dává najevo, že fungovalo v úsporném režimu.

Hlad, který nepůsobí jako hlad

Není výjimkou, že se člověk cítí hladový krátce po jídle. Hypotalamus totiž zpracovává signály hladu i žízně a někdy je jednoduše zamění. Kdo pije nárazově a čeká, až se žízeň sama přihlásí, může takový omyl zažívat častěji. Pocit, že je třeba dojíst něco malého, někdy vůbec nesouvisí s jídlem.

Pokožka, která reaguje rychleji než žízeň

Kůže často upozorní na nedostatek tekutin dřív než ústa. Dermatologové vysvětlují, že i mírná dehydratace může ovlivnit pružnost a schopnost regenerace. Jakmile tělo šetří vodou, dostává se jí do kožních vrstev méně. Pokožka pak působí citlivěji, unaveně nebo matněji – nejde o estetický detail, ale o běžnou reakci organismu.

Barva moči jako jednoduché vodítko

Jedním z nejspolehlivějších ukazatelů je stále barva moči. Zdravý člověk by měl mít světle žlutou barvu. Tmavší odstín znamená, že tělo šetří tekutinami a koncentruje odpadní látky. Zdravotnické instituce proto doporučují občas se na barvu podívat – může upozornit na problém dřív, než se objeví únava nebo bolest hlavy.

Lehká dehydratace se umí schovat za běžné potíže, které si lidé často vysvětlují jinak. Většinou stačí pít průběžně během dne a dát tělu možnost, aby si samo řeklo, kdy je něco v nepořádku. U mnoha lidí už tato malá změna vede k výraznému zlepšení.

Zdroje: who.int, nhs.uk, oxfordacademic.com, nutrition.org, sciencedirect.com