Pes vás doprovází i do koupelny. Není to jen zvědavost.

Mnoho majitelů to zná až příliš dobře: zavřou se v koupelně a za chvíli slyší škrábání na dveře nebo funění těsně za nimi. Psí zvědavost v tom sice může hrát roli, ale odborníci připomínají, že většinou jde o mnohem hlubší záležitost. Pes se jednoduše snaží držet nablízku toho, koho považuje za své zázemí.

První týdny soužití se psem často určují, jak bude na svého člověka navázaný. Zvíře si rychle osvojí, že člověk je jistota, k níž se vrací. Koupelna je ale místem, kde se dveře běžně zavírají, a to může psa vyvést z rovnováhy. Etoložka Alexandra Horowitzová v jednom z rozhovorů připomněla, že pes nevnímá funkci místností jako my – sleduje především to, kde je jeho skupina.

Pro mnoho psů představuje přítomnost člověka především pocit bezpečí. Když se drží doslova v jeho patách, neznamená to podle odborníků závislost v lidském smyslu slova. Jde o přirozený instinkt, který mají už od štěněcího věku. Některé studie navíc ukazují, že psi, kteří byli odmala zvyklí na častý kontakt s lidmi, bývají k tomuto chování náchylnější.

Proč pes znervózní, když se za vámi zavřou dveře

Majitelé někdy říkají, že jejich pes u koupelny „hlídá“, jestli je vše v pořádku. Odborníci ale většinou popisují jednodušší vysvětlení. Pes nechápe, proč by měl být náhle oddělený od někoho, koho doposud všude následoval. Podle veterinární lékařky Bonnie Beaverové jde často o instinkt držet se nablízku, aby nemusel řešit nečekané odloučení.

Dalším důvodem mohou být vůně. Koupelna je místem, kde se pachy rychle mění – kosmetika, čistící prostředky nebo páry z horké vody. Psí čich na to reaguje mnohem citlivěji než lidský a některé psy to jednoduše přiláká. Jiné naopak znejistí, protože pachová „mapa“ se tam mění rychleji než jinde v bytě.

U části psů se navíc může projevit separační úzkost. Ti pak nesou špatně i to nejkratší odloučení. Takové chování se objevuje zejména u psů, kteří buď od malička tráví se svými lidmi téměř veškerý čas, nebo naopak neměli dost prostoru naučit se samostatnosti. Pak následují svého člověka i tam, kde by nejraději byli sami.

Jak psovi usnadnit chvíle, kdy musí čekat za dveřmi

Mnoho majitelů zjistí, že pes lépe reaguje na situace, které se pravidelně opakují. Když si postupně zvykne na krátká odloučení během dne, přestane zavírání dveří vnímat jako něco zvláštního. Pomoci může trénink, kdy majitel na pár minut odejde do jiné místnosti a čas postupně prodlužuje.

Užitečné jsou i drobné rituály. Pes například pochopí, že se vrátíte hned, co se v koupelně ozve voda nebo zvuk ručníku. Někteří majitelé využívají i místo poblíž koupelny, kde má pes svůj pelíšek a hračku. Pes pak situaci snáz přijme a nenutká ho to stát těsně u dveří.

Je také dobré připomenout, že většina psů vás do koupelny doprovází prostě proto, že jste součástí jejich každodenního života. Pokud chcete tento zvyk omezit, vyplatí se být důsledný a zároveň nabídnout psovi dost dalších podnětů – procházky, hru nebo chvíli samostatného odpočinku. Pak se dá najít přirozená rovnováha, která bude vyhovovat vám i vašemu čtyřnohému parťákovi.

Zdroje: avma.org, sciencedirect.com, psychologytoday.com, akc.org