Pes vám zabírá prostor v posteli? Odborníci tvrdí, že tím vyjadřuje své city k vám.

Mnoho majitelů zná stejný ranní obrázek: člověk se krčí u kraje matrace, zatímco pes se pohodlně rozvaluje uprostřed, jako by tam spal odjakživa. Na první pohled to působí úsměvně, ale podle odborníků nejde jen o pohodlí. Pro psa je to způsob, jak projevit blízkost, jistotu a někdy i to, že zkouší, co si může dovolit.

Domácí psi si v sobě nesou směs instinktů a zkušeností, které vznikají v běžném soužití s lidmi. Postel je pro člověka osobní prostor, a když si na ni pes automaticky troufne, obvykle tím ukazuje, že se ve vaší domácnosti cítí bezpečně. Zároveň sleduje, jak na to zareagujete — a podle toho si upravuje vlastní chování.

Etologové dlouhodobě upozorňují, že psům připadá postel jako místo, kde mají zajištěné teplo, pach svého člověka a blízkost, která je pro většinu plemen samozřejmou součástí života. Někteří trenéři ale upozorňují, že pes, který si zvykne sdílet postel pokaždé, může později vyžadovat pozornost i v situacích, kdy se majiteli už nechce ustupovat.

Proč si pes vybírá zrovna vaši postel

Hodně záleží na tom, jaký má pes temperament. Společenštější jedinci se rádi tulí a vyhledávají fyzický kontakt, zatímco u citlivějších nebo úzkostnějších psů může být motivací hlavně pocit bezpečí. Mnoho z nich se instinktivně stahuje tam, kde cítí stabilitu, což bývá právě místo, kde člověk spí.

Podle chovatelů může vytlačování člověka na okraj matrace znamenat jednoduše to, že si pes hledá pohodlnější polohu. Jindy jde o nenápadný test: když mu ustoupíte pokaždé, snadno si vytvoří dojem, že postel patří i jemu. Nejde o žádný boj o moc, ale o to, jak si společné soužití nastavíte hned na začátku.

Pokud pes skáče na postel jen v noci, bývá to znakem, že mu jde hlavně o blízkost během spánku. Když ale postel používá jako odpočívadlo i během dne, rychle se z toho může stát zvyk, který se později obtížně mění. Někteří trenéři proto radí mít jasně dané, kde má pes volný přístup a kam už ne.

Jak nastavit pravidla, která budou fungovat

Rozhodnete‑li se, že pes bude spát ve vlastním pelíšku, nejde o to, psa „odříznout“. Spíše mu nabídnout místo, které bude brát jako své. Pomoci může známá deka, oblíbená hračka nebo drobná odměna, aby si nový prostor spojil s něčím příjemným. Odborníci se shodují, že pomalejší a klidný postup bývá pro psy přijatelnější než náhlý zákaz.

Důležitá je také jasná pravidelnost. Pes snadno vycítí, když se pravidla mění podle nálady, a rychle se vrací k původním zvyklostem. Právě nepravidelnost je často tím, co vyvolává zmatek spíš než samotná změna místa.

Mnoho lidí nechává psa v posteli spát bez omezení — pokud jim to vyhovuje a nejsou hygienické překážky, není na tom nic špatného. Podstatné je jen to, aby majitel uměl rozpoznat, zda pes hledá kontakt, nebo si jen chce zabrat nejpohodlnější místo. S trochou pozornosti se tyto signály dají snadno číst.

Když člověk porozumí tomu, proč se jeho pes chová určitým způsobem, dokáže nastavit hranice, které jsou férové a srozumitelné. A právě to vede nejen k klidnějším nocím, ale i k vyrovnanějšímu soužití.

Zdroje: akc.org,sciencedirect.com,ucdavis.edu,idnes.cz,ceskatelevize.cz