Pes štěká pouze na vybrané jedince. Důvody nejsou náhodné ani důsledkem špatného vychování.

Když pes zareaguje štěkotem jen na určité lidi, majitelé často tápou. Málokdy ale jde o rozmar nebo špatné chování. Pes si vytváří názor dřív, než se k člověku vůbec dostane, a řídí se při tom instinktem i vlastními zkušenostmi.

Na první pohled to není vidět, ale pes dokáže během několika okamžiků poskládat nepřehlédnutelné množství drobných signálů. Vnímá vůni, způsob držení těla, tempo kroků i to, jakým tónem člověk mluví. Stačí maličkost, která mu připomene něco z minulosti, a jeho reakce je citlivější.

Ostrý instinkt, který nevychází jen z výchovy

Mnoho lidí bývá přesvědčeno, že pes štěká kvůli nedůsledné výchově. Odborníci ale upozorňují, že pes je od přírody hlídač detailů. Zachytí věci, které lidé nevidí nebo si jich nevšímají – výrazný parfém, pach chemikálií z práce, ale i nezvyklý způsob, jakým se někdo pohybuje. U psů, kteří mají nějakou špatnou zkušenost, stačí podobnost v hlase nebo chůzi a jejich reakce se okamžitě změní.

Signály, které lidé používají nevědomě

Pohyb člověka je pro psa jeden z hlavních orientačních bodů. I malá změna v držení těla může zvíře zneklidnit. Výzkumy z Applied Animal Behaviour Science opakovaně ukazují, že pes vnímá mikropohyby, které si člověk vůbec neuvědomí. Pokud před ním někdo stojí napjatě nebo chodí nejistě, často to pes vyhodnotí jako neurčitý problém.

Velkou roli hraje také pohled. Někteří lidé mají tendenci upírat oči přímo na psa, což zvíře může brát jako výzvu. Krátké odvrácení hlavy naopak působí klidněji a přirozeněji. U citlivých psů může být rozdíl v chování patrný okamžitě.

Čich – smysl, který rozhoduje

Co člověk vůbec nepostřehne, pes zjistí během sekundy. Z vůně pozná, jestli je někdo nervózní, unavený nebo nemocný. Stres přitom mění pach potu i dechu, a pes na to reaguje bez zaváhání. Právě proto bývá nejvíc ostražitý vůči lidem, kteří se psů bojí – jejich napětí jednoduše ucítí.

Jak poznat, co psa zneklidnilo

Zareagovat na štěkot je pro majitele snazší, když ví, na co se dívat. Ocas stažený dolů, ztuhlé tělo nebo krátké, pronikavé štěknutí signalizují, že pes zachytil nějaký konkrétní detail. Může to být rychlý krok, hlasitý příchod nebo jen nezvyklé gesto. Sledují-li lidé tyto signály, snáze pochopí, co pes skutečně „říká“.

Pokud pes vytrvale štěká na stejný typ lidí, odborníci doporučují trénink postupného zvykání. Probíhá v klidném prostředí a pes se při něm učí daný podnět vnímat méně emotivně. Tento postup se běžně používá i ve veterinární praxi a pomáhá omezit přehnanou ostražitost.

Jisté je, že pes nereaguje nahodile. Všímá si signálů, které kolem něj probíhají, a skládá z nich obraz situace. Když majitel umí tyto projevy číst, lépe rozumí tomu, co psa ruší – a spolu pak fungují klidněji a jistěji.

Zdroje: sciencedirect.com, avmajournals.avma.org, veterinarypartner.vin.com, psychologytoday.com