Pes se po procházce třese o nábytek. Toto chování má svůj důvod.

Mnozí majitelé psů dobře znají situaci, kdy se po návratu z venku jejich čtyřnohý společník okamžitě přitiskne ke křeslu nebo nohám stolu. Na první pohled to může působit jako běžné vítání, ale podle veterinářů má toto chování jasné důvody a někdy umí upozornit i na potíže, které by jinak zůstaly bez povšimnutí.

Odborníci, kteří podobné projevy sledují dlouhodobě, připomínají, že pes po procházce často potřebuje doslova „přeřadit“ zpět do domácího prostředí. Venku na něj působí množství pachů, zvuků i nečekaných situací a návrat domů bývá pro mnoho zvířat okamžikem úlevy. Třením o nábytek si pes obnovuje pocit jistoty a přepíná do režimu, který zná a ve kterém se cítí bezpečně.

Proč pes po příchodu domů hledá pevnou oporu

Město i příroda jsou plné podnětů, kterých si člověk většinou ani nevšimne. Některé psy taková zátěž nerozhodí, jiné ale může snadno unavit. Ve chvíli, kdy se pes opře o židli nebo pohovku, se podle veterinářů často snaží jen srovnat dojmy a uklidnit se. Třením navíc setře venkovní pachy a nahradí je těmi, které patří k jeho domácímu teritoriu.

Silnější potřebu otírání mívají psi, kteří se cestou setkali s něčím nepříjemným – například s hlučným kolem silnice nebo s konfliktním psem. Tímto způsobem se zbavují napětí a vracejí se do klidového rytmu, který mají doma zaběhnutý.

Kdy může jít o varovný signál

Veterináři upozorňují, že zvýšená pozornost je na místě tehdy, když se pes otírá příliš často nebo u toho působí neklidně. Podobné chování může být známkou podráždění kůže či alergie – typicky na pyl, prach nebo zbytky soli z chodníků. V takových případech si pes vybírá tvrdší okraje nábytku, o které se snaží třít místa, která ho svědí. To může vést i k drobným odřeninám.

Někdy si lidé toto chování vyloží jako radost, ale ta u psů vypadá jinak – bývá uvolněnější a pes nemíří stále na jedno místo. Pokud se zvíře navíc přešlapuje, nervózně olizuje tlapky nebo se snaží otírat pořád dokola, může jít o první náznaky alergie, které se běžně popisují i v odborných publikacích.

Domácí pachy jako součást psího rituálu

Domov představuje pro psa stálé teritorium. Nábytek, podlaha i pelech jsou nasáklé pachy lidí, s nimiž žije. Když se pes otře o sedačku, mimoděk tím doplňuje do prostoru svůj vlastní pach a zároveň přebírá ten rodinný. Podobné rituály lze pozorovat i u volně žijících psů, kde pachová výměna posiluje vztahy ve skupině.

V posledních letech odborníci zaznamenávají tento zvyk častěji. Může to souviset s tím, že dnešní psi tráví venku méně času než dříve a rozdíl mezi domácími a venkovními pachy je pro ně o to výraznější. Proto se u některých psů otírání objevuje téměř po každé vycházce.

Jak poznat, kdy je potřeba zakročit

Pokud se pes po návratu chová klidně, lehce se otře o nábytek a dál pokračuje v běžném režimu, nejde zpravidla o nic neobvyklého. Majitel může psovi pomoci krátkým očistným rituálem – například setřením srsti a tlapek navlhčeným hadříkem, kterým se odstraní část dráždivých nečistot.

Jestliže však pes působí nervózně, prudce dýchá nebo se otírá opakovaně a s nepřirozenou intenzitou, vyplatí se konzultace s veterinářem. Ten může vyloučit kožní potíže, alergii nebo jiné zdravotní problémy. Citlivějším psům často pomáhají i jednoduché relaxační aktivity, například čichové hry nebo klidová cvičení.

Chování, které se dříve považovalo za neškodný zvyk, tak může být cennou informací o tom, jak pes vnímá okolní svět. Lepší porozumění jeho potřebám může nejen zlepšit jeho pohodlí, ale také posílit vzájemné pouto mezi psem a jeho člověkem.

Zdroje: cvkomora.cz, jvbjournal.org, pesweb.cz, veterina-info.cz