Pes se nečekaně rozhodl čelit bouřce. Jak se vyrovnat se strachem z hlasitých zvuků.

Když pes přestane chodit na místo, které mu dříve při bouřkách dodávalo pocit bezpečí, majitelé zpravidla zbystří. Taková změna má obvykle nějaký důvod a zvíře k ní většinou nedospěje ze dne na den. U starších psů bývá navíc patrné, že vnímají hluk výrazně citlivěji než dřív.

Veterinární etologové popisují, že někdy stačí jediný nepříjemný okamžik. Pes se může polekat v době, kdy už je ve stresu, nebo se při bouřce jen drobně zraní. Pak si začne spojovat dosud oblíbené místo s nepříjemným pocitem. Podobné reakce se netýkají jen starších psů, ale u nich se objevují častěji i kvůli citlivému sluchu a menší toleranci ke změnám.

Kdy už nejde o obyčejnou nervozitu

Mnozí majitelé si změny všimnou až ve chvíli, kdy pes na hluk reaguje prudčeji než dřív. Řada psů umí stres dlouho potlačovat a projeví ho až tehdy, když už se necítí bezpečně. Podle údajů Americké asociace veterinárních lékařů se přibližně třetina psů projeví strach až v momentě výrazného zahlcení. Typickým signálem je, že pes odmítne vstoupit do místa, které mu dříve vyhovovalo, ale přesto se zdržuje poblíž. Odborníci tento moment popisují jako okamžik, kdy pes hledá novou cestu k pocitu jistoty.

Etoložka Daniela Duffeková z České zemědělské univerzity upozorňuje, že psi si budují obavy velmi podobně jako lidé. Pokud se stres spojený s určitou situací opakuje, zvíře začne reagovat už na první signály. Někteří psi se tak rozklepou už ve chvíli, kdy se mění světlo venku nebo tlak vzduchu, i když bouřka je ještě daleko.

Proč pes opouští svůj tradiční úkryt

V praxi se často ukazují dvě hlavní příčiny. Jednou z nich je zesílený zvuk v malém prostoru. Hrom se v uzavřené místnosti může odrážet a místo bezpečí vytváří ještě větší tlak na psovy smysly. Druhou častou příčinou je jediný nešťastný moment — uklouznutí, nečekaný náraz nebo prudký strach právě v době bouřky. Pes si to pak s tímto místem spojí.

Do reakcí psa může promlouvat i chování majitele. Pokud působí nervózně nebo psa příliš utěšuje, zvíře to může chápat jako potvrzení, že situace je skutečně vážná. Behaviorální specialista Nicholas Dodman dlouhodobě upozorňuje, že psi si velmi pečlivě všímají tónu hlasu i drobných změn v mimice.

Jak začít s nápravou

V mnoha případech pomůže nabídnout psovi jiné, neutrální místo, kde nebude tolik rušivých zvuků. Prospěje materiál, který tlumí ozvěnu — závěsy, polštáře nebo koberec. Trenéři doporučují začít v klidných chvílích a psovi na tomto místě postupně vytvářet pozitivní zážitky, třeba odpočinkem nebo krátkou hrou.

U citlivějších psů se osvědčuje postupná desenzitizace, která pracuje s nahrávkami bouřky. Začíná se velmi tiše, klidně jen jako pozadí, a hlasitost se zvyšuje až ve chvíli, kdy pes zůstává klidný. Cílem není psa vystavit strachu, ale ukázat mu, že samotný zvuk není hrozba.

Někdy ale domácí trénink nestačí. Pokud pes přestává jíst, odmítá chodit ven nebo se chová panicky, je vhodné vyhledat veterináře. Ten může doporučit přírodní přípravky nebo krátkodobou medikaci na období bouřek. Nejde o to psa utlumit, ale snížit hladinu stresových hormonů, které brání učení a zhoršují strach.

Kdy žádat odbornou pomoc a čemu se vyhnout

Přílišné uklidňování často vede k opačnému výsledku. Odborníci z britské Královské veterinární společnosti radí držet se běžného denního režimu, mluvit klidně a nabídnout psovi úkryt bez nátlaku. Pes by měl mít možnost sám se rozhodnout, zda tam půjde.

Strach z bouřek se nemusí podařit odstranit úplně, ale ve většině případů lze výrazně zmírnit jeho projevy. Pokud majitel začne s nácvikem v období, kdy je venku klid, pes má více času získat zpět pocit jistoty. Trénink je proto nejlepší zahájit už v zimě, kdy je hluku minimum a pes není vystaven okamžitému stresu.

Zdroje: avma.org, czu.cz, journalvetbehavior.com, rvc.ac.uk