Pes reaguje odlišně na muže a ženy. Tento rozdíl je spojen s jeho zkušenostmi.

Někteří majitelé si všimnou, že jejich pes reaguje odlišně podle toho, zda před ním stojí žena, nebo muž. Nejvýrazněji je to vidět u psů, kteří mají složitější minulost – bývalí toulaví psi, jedinci odebraní z nevhodných podmínek nebo dlouhodobí svěřenci útulků.

Psí trenéři popisují, že zvířata si podobně jako lidé spojují určité situace s konkrétními dojmy. Nemusí jít jen o negativní zkušenost s konkrétním člověkem. Stačí hlubší hlas, jiný způsob chůze nebo prudší gesta, a pes si tyto vjemy uloží jako varovné. Někdy tak zareaguje nedůvěřivě na muže, i když mu daný člověk nijak neublížil.

Výzkumy dlouhodobě sledují, jak psi vyhodnocují lidské signály. Studie zveřejněná v časopise Applied Animal Behaviour Science upozorňuje, že mnozí psi se orientují lépe v jemnější, klidnější intonaci, kterou mívají ženy. Hlubší hlas mužů nebo výraznější kroky mohou na citlivější zvířata působit rušivě. Někteří psi na to reagují staženým postojem, vyhýbáním se očím nebo tichým brumláním.

Minulost, kterou není vidět na první pohled

V útulcích se s rozdílným vnímáním lidí setkávají často. Zaměstnanci popisují, že psi po špatné zkušenosti reagují na muže a ženy úplně jinak. Trenérka Irena Hochmanová z Dogpointu už dříve uvedla, že strach z mužů se může projevit například tím, že pes ztuhne, stáhne ocas, uhýbá pohledem nebo se leká výrazných zvuků. Bez znalosti toho, co má za sebou, je takové chování těžké správně číst.

Ne vždy však stojí za rozdílným chováním trauma. Někdy je to prostě otázka zvyku. Pes, který tráví většinu času s majitelkou, je zvyklý na její pohyby, rytmus řeči i celkový projev. Když se pak objeví někdo s úplně jiným stylem vystupování – často právě muž – pes potřebuje chvíli, aby si jej „zařadil“.

Když mluví hlas i tělo

Pes vnímá mnohem víc, než dokážeme zachytit my. Odborníci z University of Pennsylvania upozorňují, že roli mohou hrát i feromony. Psí čich je nesrovnatelně citlivější než ten lidský a u některých mužů je chemická stopa výraznější. Některým psům to může připomínat přítomnost sebevědomého psího samce, což vyvolá napětí.

Jinou kapitolou je řeč těla. Muži často stojí čelem, nepřehnaně neustupují a působí jistěji. Pes to může brát jako příliš přímé chování. U žen bývá postoj uvolněnější a některým psům to dodává pocit většího bezpečí. Tyto rozdíly bývají nejviditelnější u mladých psů nebo u těch, kteří ještě nemají dostatek zkušeností s různými typy lidí.

Jak psovi ulehčit situaci

Trenéři doporučují přistupovat k věci postupně. Pes si potřebuje vše osahat vlastním tempem. Pomáhají krátká, nenucená setkání, při nichž se nikdo netlačí příliš blízko a pes má čas si nového člověka prohlédnout. Pokud dotyčný nezaujímá příliš přímý postoj, nehýbe se prudce a mluví klidně, většina psů začne reagovat uvolněněji.

Klíčové je hlídat odstup. Jakmile pes začne ztuhávat, stáhne ocas nebo uhýbá pohledem, je lepší situaci o krok vrátit a dát mu čas. Tlak na rychlý kontakt obvykle přináší opak toho, co majitel potřebuje. Osvědčenou cestou je klidná práce, shovívavý tón hlasu a drobné odměny za každé uvolnění.

Není to rozmar, ale obranný reflex

Etologové upozorňují, že pes své reakce neplánuje. Pokud má strach, spouští se reflex, který je rychlejší než racionální vyhodnocení situace. Právě proto je důležité pracovat s novými, klidnými zkušenostmi, které postupně překryjí ty staré.

Psi si nevytvářejí názor na ženy či muže jako celek. Reagují na soubor signálů, se kterými se v minulosti setkali. To je pro majitele vlastně dobrá zpráva – pokud přijde dostatek trpělivé práce, změna je možná. Mnoho psů, kteří se dříve báli všech mužů, dnes funguje bez problémů v jakékoliv situaci.

Pochopení toho, co pes prožil, je často prvním krokem k tomu, aby získal jistotu, kterou potřebuje. A když dostane čas a klid, většinou překvapí, jak rychle dokáže neblahé vzpomínky nahradit novou zkušeností.

Zdroje: appliedanimalbehaviour.org, sciencedirect.com, nationalgeographic.com, nature.com