Pes odmítá projít konkrétní cestou. Někdy to není projev neposlušnosti.

Když se pes před známou ulicí náhle zastaví a odmítne pokračovat, může to majitele zaskočit. Ne vždy však jde o truc nebo neochotu. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že psi si všímají věcí, které člověku uniknou, a jejich váhavé chování bývá často něčím vyvolané.

Majitelé si těchto změn obvykle všimnou postupně. Pes začne zpomalovat, rozhlíží se nebo si bez zjevného důvodu zvolí jinou cestu. V běžném shonu to mnozí přičítají náladě zvířete. Podle českých etologů ale mohou být i takové drobnosti signálem neklidu. Pach chemikálií, jemné vibrace nebo i starší nepříjemná zkušenost s daným místem vyvolají u psa stres, který člověk snadno přehlédne.

V takových chvílích pomůže věnovat psovi pozornější pohled. Varovat může stažený ocas, nejisté postávání, krátké zakaňkání nebo to, že pes odmítne i oblíbený pamlsek. Když se něco podobného opakuje několik dní v řadě, stojí za to projít dotyčné místo bez psa a zjistit, zda se tam neobjevilo něco, co by mohlo zvíře znepokojit.

Strach mívá konkrétní příčinu

Ne všechny podněty, které pes vnímá, jsou pro člověka zřetelné. U vysokých frekvencí vydávaných některými technickými zařízeními člověk často ani netuší, že existují. Psi však na podobné zvuky nebo vibrace reagují, protože je pro ně rušivé prostředí nepříjemné. Studie zveřejněné ve Veterinary Behaviour dříve popsaly, že zvířata zachytí i jemné otřesy v zemi, které člověk nepostřehne.

Někdy je na vině i špatná zkušenost. Prudké brzdění auta, konflikt s jiným psem nebo náhlý hluk mohou stačit k tomu, aby si zvíře určité místo spojilo s ohrožením. Tato vzpomínka se pak vrací při každém dalším průchodu. Etologové proto doporučují trpělivý přístup – zpomalit, chvíli stát, mluvit na psa klidným hlasem a případně ho odměnit. Jde o postup, který se používá i u psů se sklony k úzkosti.

U starších nebo nemocných zvířat může být vysvětlení mnohem jednodušší. Pes se může vyhýbat kopcům kvůli bolestem kloubů, u jiných plemen se začne objevovat zadýchání při delší chůzi. Veterináři radí sledovat, zda pes nezměnil tempo nebo držení těla, a nezapomínat ani na kontrolu tlapek, které mohou dráždit sůl či olej na chodnících.

Když pes upozorňuje na okolí

Občas pes zareaguje na změnu, kterou majitel zatím ani nezaznamenal. Záchranáři i zkušenější chovatelé popisují, že psi dokážou postřehnout změnu v proudění vzduchu nebo pachy, které souvisejí s plánovanými pracemi v okolí. U pracovních plemen bývají tyto schopnosti ještě výraznější, protože jsou citlivější na drobné signály.

Majiteli se proto vyplatí psa sledovat a všimnout si, zda se nejedná o chování opakované. Nejde o to, aby pes určoval každý krok, ale aby člověk poznal, kdy zvíře upozorňuje na problém. Pokud pes určitému místu vytrvale uhýbá, má obvykle důvod – ať už v prostředí, nebo ve vlastním zdravotním stavu.

Někdy stačí jednoduchý postup: obejít ulici sám, promluvit si s veterinářem nebo trasu na čas změnit. Pozornost věnovaná drobným signálům může zabránit nepříjemnostem i přehlédnutým zdravotním potížím. Psi své chování náhle nemění – a jejich reakce mohou být pro člověka cenným varováním.

Zdroje: veterinarypracticenews.com, nationalgeographic.com, idnes.cz