Odborníci zjistili, který domácí přístroj nejvíce podvádí. Na první pohled nevypadá náročně, ale tiše spotřebovává elektřinu.

Nehřeje jako trouba, nedělá hluk jako pračka a většinou o něm ani nevíte. Přesto patří k největším odběratelům elektřiny v domácnosti. Energetici v posledních výpočtech upozorňují na spotřebič, který běží pořád – jen tiše a bez povšimnutí. Jde hlavně o starší mrazáky.

Řada lidí předpokládá, že nejvíc energie spolkne lednice. Jenže samostatný pultový nebo skříňový mrazák může mít klidně vyšší roční spotřebu než moderní kombinovaná lednice s mrazákem dole. Rozhoduje především stáří zařízení a jeho energetická třída. Zatímco nové kusy se běžně pohybují okolo 150 až 200 kWh za rok, patnáct i více let starý model se podle dat Evropské komise dostává přes 400 kWh ročně.

V přepočtu na dnešní ceny elektřiny to dělá rozdíl v tisících korun za rok, někdy i víc. A protože mrazák nevydává skoro žádný hluk a jeho chod je víceméně stabilní, málokdo si uvědomí, kolik toho vlastně spotřebuje.

Proč právě mrazák bere tolik proudu

Mrazák se nevypíná. Udržuje teplotu kolem −18 °C a reaguje na každé otevření dveří i na to, jaké je teplo v místnosti. Pokud stojí třeba v garáži, kde je v létě přes třicet stupňů, kompresor běží delší dobu a spotřeba roste. Někdy docela znatelně.

Mezinárodní energetická agentura uvádí, že samotné chlazení potravin tvoří zhruba 15 procent spotřeby elektřiny průměrné evropské domácnosti. U starších přístrojů bez kvalitní izolace a úspornějšího kompresoru může být odběr klidně dvojnásobný oproti novějším modelům s třídou C nebo D podle současné stupnice EU.

Stáří je důležitější než značka

Energetický regulační úřad opakovaně připomíná, že výměna starého chladicího spotřebiče se vrací poměrně rychle. Rozdíl mezi mrazákem vyrobeným před rokem 2010 a dnešním modelem může dělat až 200 kWh ročně. Při ceně kolem 6 korun za kWh to znamená úsporu asi 1200 korun každý rok, někdy i víc podle tarifu.

Technicky je to jednoduché. Nové mrazáky mají účinnější kompresory a lepší izolaci stěn. Teplo z okolí tak neproniká dovnitř tak snadno a zařízení nemusí spínat tak často. U starších kusů navíc těsnění dveří časem ztvrdne, nedoléhá úplně a dovnitř se dostává teplejší vzduch – a to je další zbytečná zátěž.

Zapomíná se i na námrazu. Vrstva ledu o síle tří milimetrů dokáže podle údajů Evropské komise zvýšit spotřebu přibližně o 10 procent. Odmrazování tedy není jen estetická věc, ale i otázka peněz. A přesto ho spousta domácností odkládá.

Kde se nejčastěji chybuje

Někdo nechává mrazák poloprázdný, jiný ho nacpe k prasknutí. Ideální je zhruba osmdesátiprocentní zaplnění – zmrazené potraviny si totiž pomáhají držet chlad. Chybu představuje i umístění vedle kotle, sušičky nebo jiného zdroje tepla, i když to tak na první pohled nevypadá.

• Nastavení teploty zbytečně nízko pod −18 °C.
• Dlouhé a časté otevírání dveří.
• Opotřebované nebo špatně přiléhající těsnění.

Každý takový detail znamená víc sepnutí kompresoru, a tedy vyšší účet za elektřinu. Není to skokově, spíš nenápadně, ale dlouhodobě se to nasčítá.

Kdy dává výměna smysl

Má-li mrazák přes dvanáct let, vyplatí se podívat na jeho roční spotřebu uvedenou na štítku nebo v manuálu. Starší údaje sice vycházely z jiné metodiky měření, pro základní představu ale postačí. Pokud hodnota přesahuje 350 kWh ročně je velmi pravděpodobné, že nový model bude úspornější znatelně.

Podle dat Eurostatu mají české domácnosti v rámci EU nadprůměrný počet samostatných mrazáků. Často zůstávají zapojené i po uplynutí své životnosti, jednoduše proto, že stále fungují. Jenže funkční neznamená hospodárný.

Pomoci může obyčejný zásuvkový wattmetr. Stačí pár dní měřit skutečný odběr a přepočítat ho na rok. Výsledek bývá někdy překvapivý. Nenápadný spotřebič v rohu místnosti totiž za deset let provozu spotřebuje elektřinu za desítky tisíc korun, a to už stojí za zamyšlení.

Zdroje: iea.org, europa.eu, eru.cz, ec.europa.eu