Odborníci na spánek: Jak nesprávné používání polštáře ovlivňuje naše ráno a způsobuje únavu.

Ranní ztuhlost krku a pocit, že jste spali „nějak špatně“, nemusí být nutně důsledkem dlouhého dne nebo staré matrace. Fyzioterapeuti se shodují, že právě nevhodný polštář bývá častým viníkem. Lidé si to často ani neuvědomí, protože hlava a šíje celou noc drží nepřirozenou pozici, kterou svaly musí kompenzovat.

Odborné práce zveřejněné v časopise Spine dlouhodobě upozorňují, že špatně zvolená výška nebo tvar polštáře mění přirozené křivky páteře. Hlava může být buď vychýlená dozadu, nebo se naopak propadá dopředu. A takto strávíme i několik hodin v kuse – bez možnosti pohybem polohu korigovat. Organismus sice odpočívá, ale krční svaly pracují dál.

V evropských nemocnicích vznikají spánková měření, která sledují, jakou oporu hlava a krk potřebují při různých polohách. Výsledky jsou podobné napříč pracovišti: největší problém není v materiálu polštáře, ale v tom, že lidé často neřeší, jak skutečně spí. Univerzální model, který by vyhovoval všem, podle odborníků jednoduše neexistuje.

Proč jeden polštář nesedí každému

Mnoho lidí si polštář vybírá spíš podle prvního dojmu – jak je na dotek měkký, jak působí při krátkém zkoušení v obchodě. Jenže reálné podmínky v ložnici jsou úplně jiné. Kdo spí na boku, potřebuje výšku, která udrží hlavu v rovině s páteří a vyplní prostor mezi ramenem a šíjí. Při spánku na zádech je zase důležité, aby hlava nepadala dopředu. A poloha na břiše? Tu fyzioterapeuti označují za nešťastnou, protože krk je v jednostranném otočení celé hodiny.

Australská asociace fyzioterapeutů uvádí, že většině lidí spících na boku vyhovuje výška polštáře okolo čtyř až sedmi centimetrů. Je to však pouze orientační údaj. Každý člověk má jinak široká ramena, jinou stavbu těla a jinak tuhou matraci, která výšku hlavy nepřímo ovlivňuje. Jednoduchý test pro domácí podmínky je přitom velmi spolehlivý: pokud na boku hlava klesá dolů, polštář je nízký. Jestli se zaklání, je zase příliš vysoký.

Lidé trávící většinu dne u počítače bývají náchylnější k přetížení trapézů. U nich se osvědčují pevnější, méně deformovatelné polštáře, protože měkké varianty mají tendenci se přes noc postupně propadat. Hlava pak mění polohu častěji, než je zdravé, a to se ráno ozve bolestí.

Jak poznat, že polštář skutečně pomáhá

Fyzioterapeuti doporučují jednoduchý postup, jak si výběr výrazně ulehčit. Stačí si všímat několika signálů:

• Zaujměte obvyklou spánkovou polohu a zkuste si představit přímku od krku až po bedra. Pokud se láme nebo uhýbá, polštář neposkytuje správnou oporu.
• Sledujte, zda hlava nepadá ke straně, není vytočená nebo přehnaně zakloněná.
• Zkuste vložit ruku mezi rameno a krk. Když se mezera při drobném pohybu výrazně mění, polštář není stabilní.

Po výměně polštáře bývají první noci trochu nezvyklé. Mnozí popisují jiný pocit při usínání nebo lehké pnutí v šíji. Podle odborníků je to běžná reakce – tělo si zvyká na lepší oporu a uvolňuje napětí, které se drželo měsíce, někdy i roky. Teprve po dvou týdnech má smysl hodnotit, zda nový polštář skutečně sedí.

Jednoduchá pomůcka, která nic nestojí: zkuste si na jednu či dvě noci podložit hlavu různě složeným ručníkem a měňte jeho výšku. Mnoho lidí tak rychle zjistí, že jim stačí o centimetr vyšší nebo nižší úroveň podpory. Často se tak ukáže, že problémem není ani matrace, ani přetížení během dne, ale prostě polštář, který s tělem nespolupracuje.

Zdroje: sleepfoundation.org, clevelandclinic.org, monash.edu, jmptonline.org