Nejvíc žrout elektřiny v domácnostech není trouba ani lednička. Tato věc se nachází v téměř každé domácnosti.

Když se mluví o vysokých účtech za elektřinu, většina lidí automaticky obviní troubu nebo starou lednici. Jenže podle energetických dat je realita trochu jinde.

V běžné české domácnosti totiž často spotřebuje nejvíc proudu zařízení, které ani nevnímáme – elektrický bojler. Zásobníkový ohřívač vody je běžný hlavně tam, kde není centrální dodávka teplé vody. A právě on může tvořit překvapivě velký díl roční spotřeby.

Statistiky Energetického regulačního úřadu ukazují, že samotný ohřev vody může dělat klidně pětinu celkové spotřeby elektřiny. Záleží samozřejmě na počtu lidí v bytě i způsobu využití, ale čísla nejsou malá.

Lednice sice běží nonstop, jenže moderní modely jsou úsporné. Troubu zapnete párkrát týdně. Bojler? Ten drží desítky litrů vody teplé pořád. A to je ten háček.

Proč bojler spotřebuje víc, než si myslíte

Běžný elektrický bojler mívá příkon kolem 2 až 2,5 kW. Pokud zajišťuje teplou vodu pro čtyřčlennou rodinu – sprcha, nádobí, běžný provoz – roční spotřeba se snadno dostane přes 2000 kWh. Při dnešních cenách elektřiny to znamená několik tisíc korun ročně, ani nevíte jak.

Nejde jen o samotné ohřívání vody. Velkou roli hrají i tepelné ztráty. Voda se ochlazuje i když ji zrovna nikdo nepoužívá, a bojler ji musí znovu dohřívat. Starší modely mají slabší izolaci, takže spínají častěji, někdy skoro pořád.

Energetický specialista Kamil Srp ze společnosti E.ON už dříve upozorňoval, že právě ohřev vody patří mezi největší položky v domácnostech, které topí elektřinou. A podobná čísla uvádí i analýzy společnosti ČEZ.

Podle nich může ohřev vody představovat zhruba 15 až 25 % celkové spotřeby elektřiny v bytě. To už je znát.

Pro představu: moderní kombinovaná lednice s mrazákem si za rok vezme asi 150 až 250 kWh. Televize ještě méně, záleží na velikosti a době sledování. Rozdíl oproti bojleru je několikanásobný.

Jak poznat, že vysoký účet dělá právě bojler

Typickým signálem bývá vyšší spotřeba i v měsících, kdy se netopí. Pokud vyúčtování neklesá ani mimo topnou sezonu, je dost možné, že hlavní roli hraje právě ohřev vody.

Důležitá je také nastavená teplota. Spousta lidí nechává bojler na 65 až 70 °C. Odborníci ale většinou doporučují rozmezí 55 až 60 stupňů, což z hygienického hlediska stačí. Vyšší teplota znamená větší ztráty a navíc podporuje usazování vodního kamene, který snižuje účinnost topného tělesa.

Čím víc kamene, tím hůř se teplo předává do vody. A spotřeba roste. Někdy pomalu, ale jistě.

Co můžete udělat hned teď

Není nutné hned kupovat nový spotřebič. Často pomůže obyčejný servis a odstranění vodního kamene. Ten funguje jako izolace navíc – topné těleso musí jet déle, aby dosáhlo stejné teploty. U starších bojlerů může úspora po vyčištění dosáhnout i desítek procent.

Vyplatí se také zkontrolovat, zda využíváte nízký tarif. Pokud ano, je dobré ohřev vody načasovat právě do levnějších hodin. Komfort zůstane stejný, účet může být nižší.

Při rekonstrukci nebo výměně sledujte energetický štítek a kvalitu izolace zásobníku. Moderní modely mají tepelné ztráty výrazně menší než zařízení stará deset i víc let, rozdíl poznáte časem.

Účet za elektřinu obvykle nevyskočí kvůli jednomu pečení nebo víkendovému vaření. Spíš roste nenápadně každý den, kdy držíme vodu horkou i tehdy, když ji zrovna nepotřebujem. A právě tady je prostor kde se dá dlouhodobě ušetřit.

Zdroje: eru.cz, cezu.cz, eon.cz, mpo.cz