Nejúchvatnější hrad v Česku je pouhých 20 minut od Prahy, přičemž většina obyvatel hlavního města o něm nemá ponětí.

Jen kousek za hranicí hlavního města, sotva pár kilometrů od posledních sídlišť, se zvedá hrad, který na první pohled působí skoro jako ilustrace ze staré kroniky. Přesto kolem něj lidé denně projíždějí a ani netuší, co mají za okny auta. Jenštejn má zvláštní, tichou atmosféru bez davů a suvenýrů, a výhled, který dokáže překvapit i ty, kdo už kdeco viděli. Z centra Prahy jste tu autem přibližně za dvacet minut, někdy i dřív. A stejně o něm spousta místních nikdy neslyšela.

Najdete ho u Radonic v okrese Praha-východ. Nečekejte tu stánky s trdelníkem ani dlouhé fronty jako na Karlštejně. Spíš komorní prostředí, kus zachovaných hradeb a hlavně výraznou válcovou věž, která je vidět už z dálky. Právě ta dává místu charakter.

Kořeny hradu sahají do konce 13. století, kdy ho podle historiků založil rod pánů z Jenštejna. Největší slávu ale zažil ve století čtrnáctém. Tehdy jej vlastnil Jan z Jenštejna – pražský arcibiskup a blízký spolupracovník Václava IV. V té době dostal hrad podobu, která odpovídala významu jeho majitele.

Gotická pevnost s příběhem arcibiskupa

Jan z Jenštejna byl na svou dobu mimořádně vzdělaný muž, studoval i v Itálii a po návratu do Čech zasahoval do vysoké církevní politiky. Podle Národního památkového ústavu nechal sídlo upravit tak, aby odpovídalo postavení vysokého duchovního hodnostáře. V areálu vznikla kaple i reprezentativní obytné místnosti, které měly působit důstojně – a taky působily.

Dominantou zůstává vysoká kamenná věž. Nešlo jen o obranu, byla to i demonstrace moci a postavení. A když vystoupáte nahoru, za dobré viditelnosti zahlédnete i panorama Prahy, trochu v oparu, ale je tam.

Odborníci z NPÚ upozorňují, že právě věž patří k nejlépe dochovaným ukázkám hradní architektury ve středních Čechách. Její hmota působí dodnes pevně, i když hrad jako celek si prošel složitým vývojem. A právě ten možná vysvětluje, proč se o něm moc nemluví.

Proč o něm většina lidí neví

Jenštejn nestál na žádné zásadní obchodní tepně. V novověku jeho význam postupně slábl a po husitských válkách začal chátrat. V 16. století už sloužil spíš hospodářským účelům než jako šlechtické sídlo. Z reprezentativního hradu se stala zřícenina, která neměla ambici soupeřit s jinými známějšími památkami.

Roli hraje i poloha mimo hlavní turistické proudy. Portál Kudy z nudy, spravovaný agenturou CzechTourism, ho sice uvádí jako tip na klidný výlet, jenže bez masivní propagace zůstává stranou zájmu. Možná je to ale dobře.

Obec Jenštejn v posledních letech investuje do oprav a postupného zpřístupňování areálu. Na oficiálních stránkách informuje o opravách zdiva i o tom, kdy je možné vystoupat na věž. Díky tomu je dnes většina prostoru přístupná a návštěva působí bezpečně, i když místy je terén nerovný, tak pozor.

Co zde opravdu stojí za vidění

Nejde jen o kameny a historii. Okolní krajina s poli a remízky si uchovala venkovský ráz a dodává místu klid, který je tak blízko Prahy skoro nečekaný. Ráno nebo navečer tu potkáte jen pár lidí, někdy nikoho. A to se počítá.

Za zmínku stojí hlavně:

• Válcová věž s vyhlídkou a kruhovým rozhledem směrem k Polabí i k Praze.
• Zbytky hradního paláce, kde jsou dodnes patrné obrysy obytných místností.
• Pozůstatky kaple, připomínající dobu, kdy zde sídlil arcibiskup.

Slovo zřícenina může znít trochu nelákavě. Ve skutečnosti jde o torzo stavby, které si zachovalo podstatné konstrukční části. Hradby i věž jsou stabilizované a přístupné veřejnosti, takže se tu nemusíte bát, i když to pořád není park s lavičkami na každém rohu.

Jako tip na krátký výlet funguje Jenštejn překvapivě dobře. Zaparkujete kousek od obce, projdete areál zhruba za hodinu a pokud chcete, můžete pokračovat třeba do Brandýsa nad Labem. Je to nenápadné místo, ale o to víc překvapí. Stačí zpomalit a zastavit se.

Zdroje: npu.cz, kudyznudy.cz, jenstejn.cz, stredoceskykraj.cz