Nejstarší důchodci by mohli zaznamenat výrazné zlepšení. Vláda zvažuje reformu, která by mohla převrátit celý systém.

Nejstarší senioři v Česku patří dlouhodobě k nejzranitelnějším skupinám obyvatel. Vláda teď připouští změnu, která by lidem nad 85 let mohla automaticky navýšit penzi. Pokud by návrh prošel, nešlo by jen o kosmetickou úpravu, ale o zásah do samotné konstrukce důchodového systému.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje s variantou, podle níž by se zvýšila základní výměra důchodu u lidí ve velmi vysokém věku. Jinými slovy – čím déle člověk penzi pobírá a čím vyššího věku se dožije, tím vyšší by byla pevná část jeho důchodu. Ta je přitom pro všechny stejná a letos odpovídá 10 procentům průměrné mzdy.

Data Českého statistického úřadu ukazují, že lidí starších 85 let rychle přibývá. Před deseti lety jich bylo asi 180 tisíc, dnes už počet přesáhl 250 tisíc. A právě tato věková skupina mívá nejvyšší výdaje – za léky, bydlení i různé sociální služby.

Proč se mluví právě o lidech nad 85 let

Důchod se skládá ze dvou složek. Základní výměra je stejná pro všechny, bez ohledu na to kolik člověk vydělával. Procentní výměra se naopak odvíjí od výše příjmů a odpracovaných let. Problém je, že část nejstarších seniorů má penzi spočítanou podle starších, méně výhodných pravidel.

Navíc ve věku nad 85 let už většina lidí nemá reálnou možnost si přivydělat. Podle České správy sociálního zabezpečení pracuje jen zlomek z nich. Zůstávají tak odkázáni téměř výhradně na důchod, případně pomoc rodiny – a ta nemusí být vždy samozřejmostí.

Jak by se systém mohl změnit

Ve hře je několik možností. Jedna z nich počítá s tím, že po dosažení určitého věku – třeba 85, možná až 90 let – by se důchod automaticky navýšil. Nešlo by o jednorázový příspěvek, který rychle zmizí, ale o trvalé zvýšení měsíční částky. Něco podobného funguje i v některých západoevropských zemích, byť detaily se liší.

Takový krok by ale nebyl zadarmo. Znamenal by posun od přísně zásluhového modelu víc k solidaritě. Český systém stojí na kombinaci obou principů – kdo víc vydělával, má obvykle vyšší penzi, zároveň ale existuje určitá míra přerozdělení. Přidat nejstarším by znamenalo, že solidarita dostane o něco větší prostor.

Podle propočtů Národní rozpočtové rady bude lidí nad 80 let v dalších dvaceti letech přibývat. Pokud by stát přidal například několik stovek korun měsíčně každému nad 85 let, v součtu by šlo o miliardy korun ročně. Kolik přesně, to se zatím liší podle variant – čísla nejsou konečná.

Zastánci opatření připomínají, že právě v tomto věku rostou náklady na péči i léky. Statistiky dlouhodobě ukazují, že senioři dávají velkou část svých příjmů na bydlení a zdravotní potřeby. U těch úplně nejstarších je ten podíl ještě vyšší, a rozpočet se pak napíná opravdu na doraz.

Co by to znamenalo pro mladší generace

Jakákoli změna v důchodech se dřív nebo později projeví ve státním rozpočtu. A tedy i v odvodech lidí, kteří dnes pracují. Ministerstvo financí opakovaně varuje, že bez širší reformy bude systém pod čím dál větším tlakem – populace stárne a plátců pojistného nepřibývá stejným tempem.

Vyšší podpora pro velmi staré seniory by tak musela být vyvážena jinými kroky. Nabízí se úprava valorizačního mechanismu, změny na příjmové straně systému, případně kombinace více opatření. Nic z toho ale není politicky jednoduché.

Lidé mezi třiceti a padesáti lety by měli sledovat hlavně to, kam se posouvá samotná filozofie důchodů. Pokud stát výrazněji zvýhodní opravdu vysoký věk, může to do budoucna znamenat menší rozdíly mezi nízkými a vyššími penzemi a větší důraz na jistotu minimálního příjmu ve stáří. Někdo to uvítá, jiný bude mít výhrady.

Konkrétní paragrafové znění zatím na stole není. Debata ale běží a téma důstojného stáří se znovu dostává do popředí. Pro lidi nad 85 let by změna znamenala citelnou úlevu. Pro zbytek společnosti je to spíš otázka, kolik jsme ochotni – a schopni – do systému v příštích letech dát.

Zdroje: mpsv.cz, cssz.cz, czso.cz, narozpocet.cz