Na zahradě ponechávám listí na jednom místě, kde má větší přínos než nevýhodu.

Každý rok kolem října se na zahradnických fórech i mezi sousedy znovu objeví známá otázka: co s listím. Zatímco jedni mají pocit, že bez důkladného úklidu nevypadá zahrada upraveně, druzí tvrdí, že listí má v přírodě svou logiku a když se nechá na vhodném místě, dokáže zahradě prospět víc než zásahy hráběmi.

Úplně všude to samozřejmě nejde – hlavně trávník hustou pokrývku snáší špatně, protože se pod ní dusí. Jinde však listí funguje jako přirozená ochrana půdy. Ornitologové dlouhodobě upozorňují, že tenčí vrstva u plotů nebo mezi keři přes zimu vytváří úkryt drobným živočichům a že tato nenápadná místa mají v zahradách často větší ekologický význam, než se zdá.

Začal jsem si toho všímat i doma. V místech, kam se běžně nevstupuje, nechávám listí prostě ležet. Zatímco na trávníku je z něj brzy slisovaná a těžká vrstva, kolem okrasných keřů zůstává lehké, provzdušněné a půda pod ním nepřemrzá tak tvrdě. Na podobné efekty upozorňují i studie publikované v zahraničních přírodovědných časopisech – právě okrajové části zahrad bývají z hlediska malých živočichů nejcennější.

Kde listí opravdu pomáhá

V místech, kde se po zahradě nechodí nebo kde rostou trvalky a okrasné dřeviny, se může listí rozkládat pomalu a bez zásahu. Do půdy se tak postupně dostávají organické látky, které ji zlepšují a pomáhají udržet vláhu. Výzkumníci zabývající se stavem půdy dlouhodobě říkají, že přirozený povrchový kryt funguje podobně jako mulč – jen je zdarma a bez práce.

Mnoho zahrádkářů má přesto obavy, že listí může být zdrojem chorob. V běžné praxi ale platí, že u zdravých stromů se není čeho bát. Rizikovější jsou listy ze silně napadených ovocných stromů, které je lepší odstranit. U okrasných dřevin se problém většinou neobjevuje a naopak jim lehká listová vrstva přes zimu svědčí.

Útočiště pro hmyz, který na jaře pomáhá

Pod listím tráví zimu množství bezobratlých, které by člověk na první pohled vůbec nečekal. Podle entomologů i tenká vrstva pomáhá zmírnit noční výkyvy teplot a drobnému hmyzu umožňuje přežít mrazy bez větších ztrát. Na jaře se pak přirozeně zapojí do koloběhu – a často dokážou udržet škůdce na uzdě dřív, než by se projevili.

O tom, že takto vedené zahrady zvládají lépe sucho i prudké přeháňky, dnes mluví nejen odborné instituce, ale už i běžní majitelé zahrad. Listí chrání kořeny před promrznutím, zpomaluje vysychání půdy a udržuje v ní mikroorganismy schopné pracovat i v chladnějších obdobích.

Méně práce, lepší půda

Když jsem se o tom bavil s dalšími zahrádkáři, většina říkala totéž: co nemusí člověk uklízet, to mu na jaře udělá radost. Rozkládající se listí přirozeně doplňuje organickou hmotu, takže není potřeba tolik hnojit a půda se chová stabilněji. Totéž potvrzují i půdní specialisté.

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že keře, u nichž nechávám listí přes zimu, startují vegetaci rychleji a celkově vypadají silnější. Nepotřebují tolik zálivky a půda kolem nich zůstává vláčnější. Je to jednoduchý postup – jen se nesnažit mít zahradu dokonale „uklizenou“ za každou cenu.

Pokud bych měl shrnout jediné pravidlo, pak toto: tam, kde listí překáží, ho odhrňte. Tam, kde nevadí, mu dopřejte zůstat. Půdě tím pomůžete, hmyzu dáte šanci přežít a sobě ušetříte práci. A to je nakonec kombinace, kterou ocení většina zahrádkářů.

Zdroje: ct24.cz, irozhlas.cz, zahrada.cz, idnes.cz, mujdum.cz