Na zahradách se letos prosazuje trend, který se ještě loni mnohým zdál směšný. Nyní si ho ovšem oblíbili.

Ještě loni nad tím leckdo mávl rukou. Vyvýšené záhony bez rytí, hmyzí hotely nebo takzvané divoké kouty působily jako zábava pro pár zapálených nadšenců. Letos je ale vídáme i tam, kde dřív kraloval dokonale zastřižený trávník. Přírodní zahrada se stává běžnou volbou – a nejde jen o vzhled, spíš o reakci na sucho a mizející opylovače.

Dříve převládal anglický trávník a túje vysázené do přesné linie. Teď se čím dál častěji objevují směsi lučních květin, ovocné keře nebo odolné trvalky, které přežijí i horké týdny bez každodenní zálivky. Podle dat Českého statistického úřadu spotřeba vody v létě dlouhodobě roste a zahrady na tom mají svůj podíl. Není divu, že lidé začínají hledat úspornější řešení, někdy i metodou pokus–omyl.

Zahradní centra mluví podobně. Svaz školkařů České republiky už v minulé sezoně upozorňoval na větší zájem o původní druhy dřevin a keře, které podporují biodiverzitu. Tedy druhovou pestrost rostlin i živočichů. Čím víc druhů na malé ploše, tím odolnější celek. A stabilita je dnes, zdá se, to hlavní.

Přírodní zahrada místo dokonalého trávníku

Krátce střižený trávník vypadá upraveně, jenže vodu skoro nezadrží a hmyzu moc nenabídne. Květnatá louka je jiný příběh. Odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby upozorňují, že dokáže lépe vsakovat déšť a během horka ochladí okolí klidně o několik stupňů Celsia.

Majitelé proto část trávníku nahrazují směsí jetelovin, kopretin nebo chrp. Ty mají hlubší kořeny než běžné travní směsi a s vodou hospodaří úsporněji. Navíc nekvetou všechny najednou, takže včely a motýli mají potravu po většinu sezony – a zahrada přitom nepůsobí zanedbaně, spíš živě.

Bez rytí a s kompostem

Ještě nedávno se někteří zahrádkáři nad pěstováním bez rytí usmívali. Dnes se o něm mluví čím dál víc. Princip je jednoduchý: půda má vlastní strukturu tvořenou mikroorganismy, žížalami a houbami, a když ji každé jaro obrátíme naruby, tuhle síť narušíme.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně dlouhodobě připomínají, že zdravá půda obsahuje dostatek organické hmoty a pestrý život pod povrchem. Organická hmota – třeba kompost – vzniká rozkladem rostlinných a živočišných zbytků. Místo rytí ho zahrádkáři jednoduše rozprostřou nahoře a nechají půdu pracovat. Výsledkem bývá kyprý povrch, který drží vodu i živiny, i když to na první pohled nevypadá nijak „učesaně“.

Ministerstvo zemědělství zároveň upozorňuje na problém eroze, tedy odnosu půdy větrem a vodou. Samotné zahrady svět nespasí, ale šetrnější přístup může aspoň malou měrou pomoct. A taky člověk zjistí, že to jde i bez každoroční dřiny s rýčem.

Hmyzí hotely a keře místo tújí

Letos jsou vidět i hmyzí hotely a takzvané jedlé živé ploty. Hmyzí hotel je v podstatě jednoduchá konstrukce vyplněná dutými stonky nebo navrtaným dřevem, kde nacházejí úkryt samotářské včely. Ty nežijí v úlech jako včela medonosná, fungují samostatně. Přesto patří mezi důležité opylovače, na které se často zapomíná.

Evropská agentura pro životní prostředí dlouhodobě varuje před úbytkem opylovačů kvůli intenzivnímu zemědělství a ztrátě přirozených stanovišť. I běžná zahrada tak může být malým ostrůvkem života. Místo tújí se proto vysazuje muchovník, rybíz, hloh nebo jiné kvetoucí keře. Nabídnou květy hmyzu a plody lidem – jednoduché, ale funkční řešení.

Praktické kroky, které dávají smysl

Pokud chcete začít, není nutné překopat celý pozemek. Stačí postupně. Omezit kus trávníku, vyset květnatou směs, přidat kompost a chvíli pozorovat, co se bude dít. Nakonec vysadit alespoň jeden keř kvetoucí brzy na jaře – právě tehdy mají opylovači největší nedostatek potravy.

Zkušenost mnoha lidí je podobná: údržby ubude. Louku není potřeba sekat každý týden a keře stačí upravit jednou ročně. Zahrada pak přestane být jen další položkou na seznamu úkolů a stane se místem, kde se dá prostě sedět a poslouchat bzukot. A možná si při sklizni vlastního rybízu člověk vzpomene, že se tomu ještě nedávno trochu smál.

Zdroje: czso.cz, eagri.cz, eea.europa.eu, vurv.cz