Na českých chatách se skrývá hračka v krabicích, kterou sběratelé oceňují na 20 000 Kč. Většina vlastníků o tom nemá ponětí.

Na půdách a ve sklepích českých chalup často leží zapomenuté krabice. Uvnitř bývá plechová stavebnice, pár plastových figurek nebo staré autíčko. Pro někoho jen zbytek dětství, pro jiného věc, za kterou je ochotný dát klidně dvacet tisíc korun.

Na Aukru a dalších aukčních serverech se v posledních letech objevují původní balení stavebnice Merkur, první série Igráčků i kovová autíčka KDN. A částky? Ty umí překvapit. Kompletní Merkur z 50. nebo 60. let se podle skutečně uzavřených aukcí prodal i za víc než 20 000 Kč. Záleží ale na detailech – stavu, původních dílech, krabici i návodu.

Zájem o retro hračky roste už několik let. Nejde jen o prvorepublikové rarity. Velký hlad je i po věcech z doby normalizace. Lidé kolem čtyřicítky a padesátky dnes mají prostředky a chtějí si kousek dětství koupit zpátky, i když to zní trochu sentimentálně.

Proč právě staré československé hračky zdražují

Cena nestojí jen na nostalgii. Spousta hraček se jednoduše nedochovala. Děti si s nimi hrály naplno, šroubky se ztrácely, plech rezivěl a krabice končily v kamnech. Najít dnes zachovalý kus v původním balení je čím dál těžší.

Typickým příkladem je kovová stavebnice Merkur, vyráběná od roku 1920 v Polici nad Metují. Starší sady obsahují díly, které už se dnes nedělají. Pokud je vše kompletní, bez koroze a bez neoriginálních náhrad, cena jde nahoru. Někdy stačí chybějící pár šroubků a hodnota spadne o tisíce.

Sběratelé řeší i věci, které by laik přehlédl. Třeba původní grafiku víka nebo konkrétní vydání návodu. U některých sérií rozhoduje i drobný rozdíl v tisku, což zvenku skoro nepoznáte.

Podobně je na tom Igráček, poprvé uvedený v roce 1976. Největší zájem bývá o první série s konkrétními profesemi, případně o limitky z konce osmdesátých let. Rozdíl mezi hranou figurkou bez doplňků a kusem v neotevřeném balení může být klidně několik tisíc korun, někdy i víc.

Jak poznat, že máte doma cenný kus

To, že je hračka stará, ještě neznamená že je drahá. Sběratelé většinou sledují tři základní věci:

• Stav – bez prasklin, bez rzi, bez výrazného opotřebení.
• Kompletnost – všechny díly, doplňky, ideálně i původní návod.
• Originální obal – krabice dokáže cenu navýšit o desítky procent.

U plechových autíček KDN nebo Ites hraje roli i funkční natahovací mechanismus. Pokud nefunguje, cena jde rychle dolů. U stavebnic se zase pozná, když někdo nahradil šroubky novějšími kusy. I taková drobnost sběratele odradí.

Záleží také na konkrétní sérii. U Igráčků se rozlišují typy podle tvaru rukou nebo odstínu plastu – rozdíly jsou malé, ale pro sběratele zásadní. Na specializovaných fórech se o tom vedou dlouhé diskuze, někdy až překvapivě vášnivé.

Kde se ceny skutečně pohybují

Nejspolehlivější obrázek dávají realizované aukce. Na portálech jako Aukro se opakovaně objevují částky mezi 10 000 a 20 000 Kč za kompletní Merkur z poloviny minulého století. U raritních edic ale cena klidně vyskočí ještě výš.

Je fér dodat, že mediálně zmiňované rekordy jsou spíš výjimky. Běžně hraná hračka bez obalu má často hodnotu jen pár stovek korun. Proto je lepší porovnávat skutečně prodané položky, ne jen optimistické inzeráty.

Co udělat dřív, než hračku prodáte

Když na chalupě narazíte na starou krabici s hračkami, brzdit nadšení se vyplatí. Nepouštějte se do agresivního čištění ani domácích oprav. Neodborný zásah může cenu snížit víc, než si myslíte.

Ideální je hračku vyfotit ze všech stran a srovnat s podobnými kusy na aukčních serverech. Sledujte hlavně to, za kolik se opravdu prodaly. U cennějších věcí může pomoci konzultace se zkušeným sběratelem nebo návštěva burzy.

Retro hračky jsou dnes nejen investicí, ale i kusem osobní historie. Někdy má pro majitele větší cenu vzpomínka než peníze. Ale pokud objevíte kompletní Merkur z padesátých let nebo první sérii Igráčka v původním balení, možná držíte poklad o kterém jste dosud neměli tušení.

Zdroje: aukro.cz, merkurtoys.cz, igracek.cz, sberatel.com