Na Čechy se žene ekonomická krize, kterou Slováci zažili. Následky budou bolestivé.

Schodky veřejných rozpočtů rostou a vlády začínají hledat peníze kde se dá. To, co už několik let řeší domácnosti na Slovensku, se teď stále zřetelněji týká i Česka. Vyšší daně a poplatky se pomalu, ale jistě propisují do rodinných rozpočtů – a podle ekonomů nejde jen o přechodnou epizodu.

Česká republika vstoupila do fáze rozpočtové konsolidace. Deficit, který po pandemii a energetické krizi narostl do stovek miliard korun ročně, je potřeba zkrotit. Vláda proto sáhla k úpravám daní, změnám sazeb DPH i vyššímu zatížení nemovitostí. Podobný scénář už Slovensko zažilo dřív a ukázalo se, že papírové změny se do běžného života promítnou poměrně rychle.

Jedním z nejviditelnějších kroků je navýšení daně z nemovitosti. Obce dostaly větší pravomoc upravit místní koeficienty – a mnohé ji využily. Majitelé bytů a domů tak letos otevřeli obálky s částkami, které jsou citelně vyšší než dřív. Podle údajů Ministerstva financí se celkový výběr této daně meziročně zvedl o desítky procent, což je skok, který řada lidí opravdu pocítí.

Slovenská zkušenost naznačuje, co může následovat

Na Slovensku začaly výraznější daňové zásahy už po roce 2010, kdy se řešil vysoký schodek. Města postupně zvyšovala daň z nemovitostí a stát několikrát měnil sazby DPH. Národní banka Slovenska opakovaně upozorňovala, že nepřímé daně se rychle přelévají do cen zboží a služeb, a tím tlačí nahoru inflaci.

Pro české domácnosti to není žádná teorie. Vyšší DPH u vybraných služeb a zboží letos zdražila například stravování nebo některé práce v domácnosti. Ekonomové z České národní banky ve svých prognózách připomínají, že právě daňové změny patří mezi důvody, proč inflace neklesá tak rychle, jak by odpovídalo samotným cenám energií.

Druhý problém představuje pozvolné navyšování nepřímých daní, tedy těch, které lidé platí nenápadně v cenách. Daň z příjmu je vidět na výplatní pásce, kdežto DPH nebo spotřební daň si člověk uvědomí až u pokladny. A právě tyto daně bývají pro státy lákavé – přinesou rychlý příjem do rozpočtu, bez velké administrativy.

Ekonomové zároveň mluví o takzvaném regresivním efektu. Jednoduše řečeno, nepřímé daně víc dopadají na domácnosti s nižšími příjmy, protože většinu svých peněz vydají za běžnou spotřebu. Upozorňuje na to i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ve svých analýzách daňových systémů členských států.

Vyšší náklady se promítají i do bydlení

Další oblastí, kde je změna znát, je bydlení. Vyšší daň z nemovitosti dopadá přímo na vlastníky, nepřímo pak i na nájemníky. Pronajímatelé často zvýšené náklady zahrnou do nájemného – někdy hned, jindy postupně. Realitní servery už letos hlásí růst nabídkových cen v několika regionech.

K tomu se přidávají dozvuky vyšších úrokových sazeb z minulých let. Česká národní banka sice začala sazby postupně snižovat, ale hypotéky jsou pořád dražší než před pandemií, a to je prostě fakt. Když se spojí vyšší splátky úvěrů s vyššími daněmi, vzniká tlak, který je znát každý měsíc – někdy víc, než si lidé připouští.

Slovenská zkušenost navíc ukazuje ještě jednu věc. Jakmile stát daně jednou zvýší kvůli konsolidaci, jen málokdy je vrátí zpět na původní úroveň. Rozpočet si na vyšší příjem rychle zvykne. Analytici tamních bank dlouhodobě říkají, že strukturální deficit se nedá vyřešit jednorázovým balíčkem, ale spíš trvalými zásahy do výdajů, což bývá politicky složité.

Co s tím mohou domácnosti dělat

Pro české rodiny z toho plyne poměrně prostý závěr: počítat s tím, že tlak na rozpočty hned tak nezmizí. Finanční poradci doporučují projít fixní výdaje, vytvořit si rezervu aspoň na tři až šest měsíců nákladů a u hypoték zvážit delší fixaci – pokud to dává smysl a čísla vycházejí.

Vyplatí se také sledovat rozhodování obcí o místních koeficientech daně z nemovitosti. Právě na komunální úrovni se bude rozhodovat o tom, kolik majitelé v příštích letech zaplatí. Aktivnější přístup může dopady aspoň trochu zmírnit, i když úplně se jim vyhnout nedá.

Česko se tak vydalo cestou, kterou si Slovensko prošlo už před lety. Rozpočtová realita je neúprosná a politická rozhodnutí mají konkrétní cenu. Ten účet už dnes leží ve schránkách řady domácností a je dost možné, že příště bude zase o něco vyšší

Zdroje: mfcr.cz, cnb.cz, nbs.sk, oecd.org