Můj partner mi řekl, že bych se měla „více starat o sebe“. Nešlo však o to, jak vypadám.

Když od partnera zaslechnete větu, že byste měli víc myslet na sebe, většině lidí napadne, že jde o narážku na vzhled. Přitom ve spoustě situací má podobné upozornění úplně jiný důvod. V posledních letech se čím dál častěji mluví o tom, jak psychická odolnost ovlivňuje každodenní fungování i vztahy doma. Podle údajů Evropské federace psychologických asociací navíc roste počet lidí, kteří se potýkají s dlouhodobou únavou a potížemi se soustředěním.

Podobná věta tak většinou nevychází z kritiky, ale z obav. V mnoha domácnostech se odráží tlak z práce i z běžných povinností výrazně víc než dřív. Terapeuti, se kterými jsme o tématu mluvili, se shodují, že první, kdo změnu chování zaznamená, je často právě partner. Ten pak upozorní na něco, co si člověk sám ještě nechce přiznat.

Nejde o nic výjimečného. Jemné změny nálady nebo zvyklostí vnímá nejbližší okolí obvykle dřív než ten, kdo je prožívá. A právě tyto momenty mohou být buď zdrojem napětí, nebo naopak nabídnout příležitost začít se o psychické pohodě doma bavit otevřeněji.

Psychická hygiena v běžném dni

Psychická hygiena sama o sobě není žádná věda. Jde o několik drobných návyků, které mají v důsledku velký vliv – kvalitní spánek, chvíli bez mobilu, pravidelný odpočinek nebo krátké přestávky během dne. Klinická psycholožka Tereza Benáková z Univerzity Karlovy připomíná, že dlouhodobé přetížení se obvykle projeví chováním dřív, než se dostaví skutečně tělesné potíže. A právě tehdy partner často poznamená, že by bylo dobré trochu zvolnit.

Podrážděnost, pocit zahlcení nebo ztráta chuti do věcí, které člověka běžně těší, bývají první náznaky, že je toho moc. Nejde o výčitku, spíš o signál, že současné tempo není dlouhodobě udržitelné. Český statistický úřad navíc upozorňuje, že přibývá lidí, kteří tráví v práci přes padesát hodin týdně. To se samozřejmě promítá i do domácího života.

Jenže právě podobná upozornění někdy vyvolají spíš odpor než pochopení. Lidé je vnímají jako kritiku nebo poučování, i když partner obvykle jen popisuje, co se mu nezdá. Podle psychologů je přetížení jedním z nejčastějších důvodů, proč ve vztazích vznikají dohady, a to častěji než kvůli běžným domácím nešvarům.

Jak spolu mluvit, když jde o psychické napětí

Mluvit o tom, co komu vadí nebo co ho vyčerpává, bývá těžší, než se zdá. Mnoho lidí se to nikdy učit nemuselo, a tak se ve vztazích běžně stává, že se složitým tématům spíš vyhýbáme. Odborníci radí začít konkrétním popisem situace, která vzbudila obavy, a nesklouznout hned k obviněním. Debata se pak zbytečně nevyhrotí.

Někdy ale stačí překvapivě málo. Osvědčují se drobnosti, které zvládne většina lidí zařadit i do náročného dne: chvíle bez obrazovek, jedno odpoledne týdně bez práce, procházka nebo lehký pohyb jen kvůli uvolnění. Zahraniční odborný časopis American Journal of Lifestyle Medicine uvádí, že právě tyto malé úpravy dlouhodobě pomáhají snižovat napětí a zlepšovat spánek.

Když tedy partner poznamená, že byste měli víc myslet na sebe, nemusí jít o výtku ani kritiku. Spíš o pokus otevřít téma, které by jinak zůstalo stranou. A někdy stačí opravdu jen pár drobných úprav denního rytmu, aby doma znovu vznikl prostor pro klidnější atmosféru a víc energie do společného života.

Zdroje: journaloffamilypsychology.com, kingscollegelondon.ac.uk, uzis.cz, psychcentral.com