Mnoho lidí prat ložní prádlo na nevhodných teplotách. To vede k horší hygieně a vyšším nákladům.

Na kolik stupňů běžně nastavujete pračku, když perete povlečení? Jestli na čtyřicet, patříte k většině. Jenže právě tady se podle hygieniků i výrobců pracích prostředků láme chleba. Úspora energie vypadá dobře na papíře, ale roztočům a bakteriím je taková teplota v podstatě jedno.

V posteli trávíme roky života. Každou noc se do prostěradel a povlaků vsakuje pot, zůstávají tam drobné šupinky kůže i maz. Není to nic výjimečného, děje se to všem. Pro roztoče je to ale doslova hostina. Odborný časopis Journal of Allergy and Clinical Immunology už dříve upozornil, že právě ložní prádlo patří mezi hlavní zdroje alergenů v domácím prostředí.

Přesto spousta domácností volí úsporné programy na čtyřicet stupňů. Důvod? Strach z vysokých účtů a obava, že se textil zničí. Jenže tahle sázka na jistotu nemusí vyjít – kompromis mezi šetřením a skutečnou hygienou někdy zůstane napůl cesty.

Proč čtyřicet stupňů často nestačí

Praní na 40 °C si poradí se skvrnami i běžnou špínou. Co ale nezvládne spolehlivě, jsou roztoči a část bakterií. Podle informací Státního zdravotního ústavu hynou roztoči až při teplotách nad 55 stupňů. Pokud tedy zůstáváte níž, část alergenů v látce přežívá – i když prádlo na pohled vypadá čistě.

Mikrobiologové upozorňují také na bakterie rodu Staphylococcus, které běžně žijí na naší kůži. Teplo a vlhko jim svědčí, a postel takové podmínky nabízí skoro každou noc. Vyšší teplota praní jejich množství výrazně omezí. Nejde o žádnou hysterii, spíš o základní hygienické minimum.

Vyšší teplota nemusí znamenat vyšší účet

Častý argument zní jasně: vyšší teplota rovná se vyšší spotřeba. Je pravda, že ohřev vody tvoří podle dat Evropské komise asi 80 % energie při praní. Rozdíl mezi čtyřicítkou a šedesátkou ale u jedné várky dělá jen pár korun. Když perete povlečení jednou za dva týdny, ročně se bavíme o částce v řádu stokorun, ne tisíců.

Naopak praní stále dokola na nízké teploty může znamenat, že prádlo nebude úplně svěží a vy ho vyperete znovu. A to už se úspora rychle ztrácí. Pračka navíc při dlouhodobém používání nízkých programů trpí – usazují se v ní zbytky pracích prostředků a vzniká biofilm. To je tenká vrstva mikroorganismů na vnitřních částech spotřebiče, která může způsobovat zápach. Servisní technici proto radí pustit aspoň jednou měsíčně cyklus na 60 nebo 90 stupňů, kvůli hygieně samotné pračky.

Většina bavlněného povlečení je dnes testována právě na šedesát stupňů. Pokud to etiketa dovoluje, není třeba se vyšší teploty bát. Moderní prací prostředky jsou navíc šetrnější k barvám i vláknům než dřív takže riziko poškození je menší, než si mnozí myslí.

Kdy zvolit šedesát a kdy výjimečně devadesát

V běžné domácnosti bez zdravotních potíží odborníci doporučují prát ložní prádlo na 60 °C, ideálně jednou za jeden až dva týdny. Tahle teplota představuje rozumný střed – dostatečně účinná, ale stále šetrná k materiálu.

Devadesátku má smysl zapnout spíš výjimečně. Třeba když někdo doma onemocní, u malých dětí nebo pokud žije v domácnosti alergik. Pravidelné praní na vyšší teplotu totiž podle alergologů snižuje množství roztočových alergenů a může ulevit od potíží.

Roli hraje i to, jak často povlečení měníte. Jednou za měsíc a ještě na čtyřicet? To není ideální kombinace. Delší interval spolu s nízkou teplotou vytváří prostředí, kde se mikroorganismům daří víc, než bychom chtěli.

Doporučení je vlastně docela prosté. Podívejte se na štítek, nastavte šedesát stupňů, dejte dost pracího prostředku. A pokud můžete, sušte na slunci nebo v sušičce – suché prostředí roztočům nesvědčí. Šetřit energii dává smysl, ale u ložního prádla je lepší hledat rovnováhu než jít za každou cenu na minimum. Čistá postel totiž není jen o pocitu, ale i o zdraví.

Zdroje: szu.cz, ec.europa.eu, jacionline.org, dtest.cz